Novinky.cz: Zákon ke konopí chci do konce roku, říká Vobořil

Novinky.cz: Zákon ke konopí chci do konce roku, říká Vobořil

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) pro Právo popsal, jak těžké bude najít shodu na jeho návrhu k regulaci konopí. Nejtěžší souboj podle něj nebude politický, ale se státní byrokracií.

Státní potravinová inspekce připravuje opatření, které zakáže produkty obsahující CBD a další látky z konopí. Co to přesně znamená?

Momentálně k tomu zpracovávám návrh pro premiéra, jak se k tomu postavit. Návrh inspekce jsme ještě neviděli.

Týká se to všech produktů, které jsou v potravinách, užívají se ke konzumaci a prodávají se jako CBD, takže by to měl být i extrakt, oleje a další.

Tyto produkty by v rámci tohoto opatření měly být staženy z trhu. Paradoxně to udělá dobře těm, kteří to prodávají jako vonné esence a dekorativní předmět, a na trhu zůstane něco, co je nekontrolovatelné.

Státní správa je rozlezlá a obrovsky mocná, ale zároveň oddělená od běžné praxe. Jindřich Vobořil

Jakou cestou by se mělo jít?

Stát a Evropská unie měly zareagovat spíše na fakt, že to někdo prodává, jako že to není pro konzumaci, ale jako dekorativní předmět. Přitom to dělá s vědomím, že to je ke konzumaci určeno. To považuji za velmi neetické.

Je několik cest, jak na to jít, ale žádná ze zemí EU na to nešla tak přísně, jak to oznámila potravinářská inspekce.

Budu plédovat, aby to inspekce nedělala sama a poradila se. Věřím tomu, že jsme schopni přijít s něčím rozumným, co omezí rizikové produkty a nezlikviduje české firmy.

Neukazuje i tohle na těžký boj se státním aparátem, který vás čeká s vaším akčním plánem a zákonem na regulaci konopí?

Samozřejmě je to neustálý souboj. Všechna tato témata – CBD do 1 % THC, kratom, regulace konopí i dalších látek – ukazují na to, že stát je v tomto řízen byrokracií, ne politikou. Je sice silně nastartovaná industrie a rozvoj, ale státní moloch má nástroje regulací a ty chce používat. Hluboce ve státní správě je obava z čehokoli, co by mohlo být neběžné. Je to velmi frustrující. Státní správa je rozlezlá a obrovsky mocná, ale zároveň oddělená od běžné praxe.

V jakém stadiu je dnes váš návrh regulace a uvolnění prodeje konopí?

Scházel jsem se s expertní skupinou, uzavřeli jsme čtyřicetistránkový dokument a v tuto chvíli z toho mám vytvořené shrnutí, které nejdříve pošlu do K5. Pokud bude v koalici dohoda na jednotlivých tématech, jak navrhuje naše pracovní skupina, tak sepíšeme paragrafové znění.

Návrh zní v tuto chvíli jak?

Jsou tam tři typy přístupu ke konopí s vysokým obsahem THC: tedy samopěstování konopí, konopné kluby a licencované pěstování a prodej v licencovaných výdejnách. U nich by nebyl omezený počet licencí, ale roční poplatky od 50 tisíc korun pro malou výdejnu. Lékárny by byly od poplatků osvobozené. Ročně bychom mohli na poplatcích vybrat až půl miliardy korun. Každý zákazník by se musel zaznamenat do registru uživatelů a měl by možnost za měsíc koupit jen omezené množství, aby nemohl se zbožím obchodovat sám.

V čem je takto řízená dostupnost konopí výhodná?

Myslím si, že úplně ve všem. Prohibice, která je teď, žádným způsobem nesplnila to, co slibovala, tedy že se zastaví trh s návykovými látkami a že zmizí. Naopak desítky let narůstá, je etablovaný a černý. My věříme tomu, co se stalo v mnoha zemích u alkoholu a co známe dneska s tabákem, tedy že přísné regulace fungují lépe.

Pokud se podíváme do států, které to zavedly, jako Kanada nebo do určité míry Nizozemsko, tak tam sledujeme jako nejrizikovější skupinu 16letých. Ukázalo se, že když srovnáme Francii a ČR, které jsou na opačné škále přístupu k drogám, tak máme podobné počty uživatelů konopí, kdežto v Nizozemsku jsou počty u těchto 16letých na třetině.

Jak si to vysvětlujete?

Dali hodně peněz do prevence, což je účinnější, to my neděláme. Je to přísně regulované, nedospělý se k tomu nedostane a pro černý trh nemá význam se zaměřovat jenom na úzkou skupinu. U nás jsou návykové látky v rukou více či méně organizovaných skupin, v ČR je větší tradice samopěstování, ale všude v Evropě je to v rukou docela nebezpečných skupin, které dělají všechno možné: prodávají látky, vyrábějí dětskou pornografii, obchodují s lidmi i se zbraněmi. Čím přísnější prohibice je, tím více to jde do jejich rukou. Není mnoho jiných variant než poptávku na černém trhu předat legálním prodejcům.

Ztráty z daňového výnosu jsou další věc. Izrael dnes vybírá z konopí kolem osmi až deseti miliard korun v přepočtu. Colorado s 5,7 milionu obyvatel kolem osmi miliard korun. V situaci, kdy se celá společnost trápí inflací a státním dluhem, tak jednotky miliard, které bychom z prodeje konopí mohli dostat, nejsou málo.

Jak tohle vysvětlíte lidovcům, kteří se regulaci tvrdě brání?

Dal jsem si práci, šel jsem do lidoveckého poslaneckého klubu, kde se zdálo, že to vnímají, že se ptali a poslouchali, ale jsou tam různé ideové proudy. Jsou tam extrémní proudy, které budou tvrdit proti všem vědeckým důkazům, že marihuana je vstupní brána k tvrdým drogám, což je stokrát vyvrácený mýtus. Jestli je něco vstupní brána k tvrdým drogám, tak když děti pijí příliš brzy alkohol. Pro ně je obtížné to chápat ani ne tak vůči jejich voličům, ale jak to čtu, tak uvnitř jejich členské základny. Viděl jsem výzkum, který říká, že i voliči lidovců si myslí, že regulace konopí je dobrý nápad.

To nevypadá na snadnou politickou diskusi…

Oni říkají, že nechtějí rozvolňovat, ale naopak to, co já slibuju, není rozvolnění, ale lepší přístup k prevenci. Vyberu peníze a chci část z nich dát na prevenci a léčbu. Instituce, které mají přístup k vymáhání práva, jsou v tuto chvíli celní správa a policie, pak běží soud a vězení. To je pouze náklad a ukazuje se, že to není dostatečně efektivní. Půlka vězňů, kteří sedí za drogové tresty, jsou za konopí. Ve chvíli, kdy máme zákon, máme škálu možností. Pokud ho nemáme, máme jenom policii a vězení.

Kdy byste to chtěl dotáhnout?

Moje ambice je dotáhnout to do konce tohoto roku. Vláda mě nejdříve musí pověřit napsáním zákona. Státní správa spolupracovala, ale cítím, že s tím nejsou ztotožnění. Pracovně věcné, ale zevnitř vím, že je z toho obava.

Z čeho například?

Třeba z toho, která instituce dostane jakou kontrolu, protože to nikdo z nich nebude chtít dělat a všichni budou říkat, že jsou to velké náklady a nejsou na to lidi. I na takové věci to klidně může celé spadnout. Ale přitom je to jejich běžná agenda, a když budou dělat kontrolu, tak si ji naplánují, jak budou potřebovat.

Nejsou rizika i v tom, že by to mohlo rozšířit okruh uživatelů, kteří by se stali závislými?

Rozšíří to okruh lidí, kteří si to sem tam koupí a rekreačně užijí. V zahraničí nenarostl počet problémových uživatelů, nápor na zdravotnictví z toho nevznikne. Půjde jenom o jednotky lidí. Česko je jednou ze dvou zemí, kde konopí začalo klesat oproti zbytku Evropy. Narazili jsme na strop a já si nemyslím, že by se v tomto smyslu jakoukoli regulací cokoli změnilo.

Faktory, které ovlivňují nárůst počtu závislých, jsou úplně jiné než drogová politika. Například stres kolem covidu, nezaměstnanost, válka, ekonomické dopady mají mnohem větší vliv na rozvoj závislostí než jakákoli protidrogová politika. Obyčejně i zdraví obyvatelstva. Tam, kde jsou špatné potraviny, je mnohem více závislých lidí, protože lidi mají duševní nepohodu. Hra na to, že něco zakážu a ono to zmizí, není pravdivá. Když je zdravá a bohatá společnost, tak to je z pohledu prevence výrazně víc vidět než další opatření.

Hodně se diskutuje o nových látkách jako HHC, kratom a dalších. Neměl by vzniknout mechanismus, jak k novinkám přistupovat, aby je stát podchytil, než se dostanou na trh?

Poslal jsem ministerstvu zdravotnictví asi pátou verzi zákona o nových psychomodulačních látkách, kde navrhujeme udělat nový seznam, který, když přijdeme na to, že nejsou extrémně rizikové, ale nějaká rizika mají, je povolí pro dospělé užití. Zároveň je bude přísněji regulovat než běžnou potravinu nebo látku. Ne ji zakazovat, ale nechávat ji volně, podobně jako tabák. Kratom a HHC by na tom seznamu mohly být. Uvidíme, jestli se to podaří. Tohle je podle mne dobrá cesta.

A pokud se to nepodaří?

Část státní správy by to opět raději viděla zakázané, umýt si ruce, zakázali jsme to, už se nás to netýká. Jsou tam vždy dva scénáře: buď je to usazené na trhu tak, že už to nikdo nevymýtí, takže policie konej a budou se plnit věznice, ale na černém trhu to bude růst. Nebo to vytlačí podobná látka, která bude legální. Tedy zakážeme HHC, bude HHC-P nebo něco jiného. Myslím si, že prodejci už to mají i ve skladech a jen čekají, co zakážou. Chci vědět, že děláme opatření, které bude realistické, nebude odstřižené od lidí, bude domluvené s industriemi (výrobci, trhem – pozn. red).

Budou podobné látky, nové drogy do budoucna přibývat?

Určitě. To vím, jsou připraveny. Zákaz HHC může být chvilkové řešení na pár týdnů. Mělo by se udělat všechno pro to, aby se industrie chovaly tak, že mají z dlouhodobého hlediska perspektivu se chovat eticky. Tedy že nebudou prodávat v automatech cokoli a kdekoli bez kontroly.

Jak by podle vás měl být zdaněný hazard? Byl jste pro snížení daně loterijním společnostem z 35 na 23. Jak to zapadá do koncepce toho, že proti dopadům hazardu bojujete?

Zákon o hazardu byl takto nastavený od začátku. Můj odbor dělal analýzu v roce 2012 o tlaku aktivistů, kteří byli pro zákaz, a ta říká, jaká jsou rizika, u kterých typů her. Byla společenská shoda, abychom rozdělili hazard podle rizikovosti, tedy například aby číselné loterie spadaly do nižší kategorie. Ty studie byly jasné, tam nejsou lidé, kteří mají nějaké dluhy nebo by na podávání sportky byli závislí.

Nastavil se zákon, že se daně rozdělí na tři různé typy, aby se podpořily jako v celé západní Evropě typy provozu, které jsou méně rizikové. Aby pro provozovatele bylo výhodné raději mít část byznysu v méně rizikové kategorii, protože to bude daňově a výnosově výhodnější než ty ostatní. To se začalo dít, v západní Evropě jsou loterie na 70 %, zbylých 30 % herny, kasina. Tady to bylo naopak. Takhle se to nastavilo, automaty začaly klesat, šly na třetinu, hrály v tom roli i jiné faktory. Do toho v minulé vládě přišla (ministryně financí Alena) Schillerová a otočila to proti vlastnímu zákonu. Dala Sportku na úroveň hracích automatů a nechala sázky, které na internetu dnes běží, v nejnižší sazbě.

To bylo podle vás špatné rozhodnutí?

Tehdy jsem už nebyl národní koordinátor a rozporoval jsem to, protože to bylo proti duchu toho zákona a té studie, na níž byl zákon založen. Je to naprostý nesmysl a musí se to vrátit.

Celou dobu říkám, že alternativy cigaret musí být proti cigaretám výhodné ekonomicky, musí mít stejné množství nikotinu a musí to být cenově výhodnější. Já jsem bohužel návrh nezpracovával, celá úvaha není o navýšení všude, ale přesunutí jednotlivých úrovní do jednotlivých typů her. Loterie nižší sazba, online loterie vyšší sazba, sázení ještě vyšší a nejvýš automaty. Přijde mi škoda, že to vláda nekomunikuje šikovně. Mám akční plán, tam říkám, že je tam potřeba tohle napravit a zaměřit se na černý trh, kde nám utíkají peníze.

O jakých sumách zde hovoříme?

I kdyby loterie zůstaly v nejvyšší úrovni a udělala se všechna navýšení, tak se tam vybere 600, možná 800 milionů korun. Naopak o černém online hazardu máme analýzy, které říkají, že jsou to dvě až čtyři miliardy a že 30 procent herního průmyslu je na černém trhu. To je hrozně moc.

Jak černý trh s hazardem vypadá?

Část jsou internetové typy různých heren a kasin. Celní správa se to snaží vypínat, ročně docela dost, opatření ale musí vypadat jinak. Musí to být v zájmu industrií, legální musí mít možnost spolupracovat na vytlačení těch nelegálních. Černé herny existují také, to by mělo být snazší, ale tam bychom museli jít do nějaké trestní odpovědnosti na ty, kteří povolí ve svých prostorech tohle provozovat, muselo by se to dotknout majitelů těch domů.

Je černý online hazard rizikovější než fyzické černé herny?

Děláme každý rok monitoring a zprávu předkládáme vládě. Hraní automatů je číslo jedna v rizikovosti. Ty herny jsou v tom fenomén, naštěstí je jich málo, protože industrie se přeorientovala na online, a tam se dá taky dneska prohrát hromada peněz. Problémem jsou nejvíce internetové herny a kasina.

Rozšířené jsou ale i okamžité online sázky. Když dnes chcete na internetu sázet třeba na Davis Cup, tak můžete sázet nejen na celý zápas, ale také na sety, na jednotlivé hry nebo na každý míček. Ty míčky jsou už vteřinové sázky, ale není to omezené na výši sázky. Alespoň to má začátek a konec. Kdežto v herně prostě můžou sedět pořád. Zdá se, že automaty jsou nejhorší z toho všeho, ale ty okamžité sázky na internetu jsou také výrazně problematické.

Autor: Antonín Havlík

Dr. GrowMan
ADMINISTRATOR
PROFILE

Posts Carousel

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Nejnovější z ekonomiky

Nejnovější galerie

Top Authors

Ze světa