Za svůj život jsem měla už opravdu hodně kožních problémů a vyzkoušela na ně všelijaké mastičky. Mám ale i řadu alergií, takže ne každá mast je pro mé tělo vhodná. Začala jsem se zajímat o přírodní medicínu a dost jsem si toho načetla o přírodních produktech z konopí.

Tyto přípravky nejsou zrovna nejlevnější a já si nemohu dovolit za ně dávat tisíce korun. Proto jsem se rozhodla pro výrobu vlastních produktů.

Ze začátku jsem si zjišťovala, co vlastně doma mohu pěstovat

Zjistila jsem, že pěstovat technické konopí mi zákon nezakazuje, a že dokonce v zahradnictví k tomu prodávají semínka. Ty jsem si vysadila na zahradě opravdu ve velkém počtu a něco i do skleníku. Jelikož se jedná o technické konopí, tak jsem se to nesnažila nějak schovávat, akorát jsem se zeptala rodičů, jestli jim to nevadí.

Hodně jsem rostlinky přihnojila, takže jsem se dočkala opravdu velké úrody a velkých rostlin, které viděl i náš soused. Několikrát jsem viděla, jak si naši zahradu fotí, a tak nějak jsem si myslela, že si fotí právě mé rostlinky.

Mastička z konopí pomohla nejen mě, ale i mamince

Nevěděla jsem, do čeho jdu. Všechny recepty na výrobu a zpracování konopí jsem si našla na internetu. Vyrobila jsem mastičku, která mi na můj ekzém výborně zabrala. Stejně tak u mamky, která trpí na hodně ztvrdlou a odumírající kůži na kloubech.

Můj úspěch se po vesnici rychle rozkřiknul a několik lidí mě přišlo poprosit o vzorky té mastičky. Jeden to chtěl na akné, druhý zase kvůli problémům s lupénkou. Rozdávala jsem ji zdarma, protože její výroba mě přišla opravdu jen na pár korun.

Soused byl vždy rád středem pozornosti a nesnesl zájem ostatních o mou osobu

Jednoho dne mi u dveří zazvonila policie i se zásahovou jednotkou. Ihned ve dveřích mi policista vysvětlil, že jsou zde na udání kvůli pěstování obrovského množství konopí podloženého i fotografickou dokumentací. Začala jsem se smát a pozvala jsem policii s celou zásahovou jednotkou dál.

Pěstované rostlinky jsem měla už jen ve skleníku a zbytek rostlin jsem sušila na půdě pod střechou. Normálně jsem policisty ke všemu zavedla a ukázala jsem jim i mastičku a sáčky od semínek technického konopí.

Policista se začal usmívat a říkal mi, že nás asi nemá někdo hodně rád. Každopádně musel vše zajistit a po zjištění, že se jedná opravdu o technické konopí, mi bylo vše vráceno s omluvou.

Soused se stihnul několika lidem pochlubit, že to byl právě on, kdo mě udal. Teď se s ním ve vesnici nikdo nebaví a ani ho nezdraví. Já jsem se ho jen přes plot zeptala, jestli mu to stálo za to. Nechápu a asi nikdy nepochopím přemýšlení těchto lidí…

Autor: Daniel Labounek