Odborníci se shodují, že užívání marihuany je v zásadě bezpečnější či méně rizikové než konzumace alkoholu. Přesto se o její legalizaci v Česku bez jasnějších výsledků doposud pouze mluvilo. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který má přípravu cesty k regulované legalizaci na starosti, bychom se mohli dočkat už zanedlouho. „Doufám, že ještě letos bude na světě paragrafové znění, které zamíří do sněmovny,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 národní koordinátor Vobořil. Státu by to podle analýz ekonomů mohlo vynést až 10 miliard korun ročně. „Nakonec to dopadne stejně jako v Holandsku, kde mají ‚coffee shopy‘ už 40 let a spotřeba marihuany je tam výrazně nižší než v Česku,“ dodává expert na závislostní a drogovou problematiku.

Chystá vláda legalizaci, nebo prohibici konopí?

Nechystá se legalizace, jak tomu říkáte vy, ale regulovaný trh s konopím.

A jak to jde dohromady s oznámením ministra zemědělství Zdeňka Nekuly z KDU-ČSL, který před několika dny přišel s tím, že ministerstvo brzy zakáže nepsychoaktivní CBD (kanabidiol) v potravinách, včetně olejů, které používají třeba sportovci na podporu regenerace? Po schůzce s vámi, ministrem pro místní rozvoj Bartošem a premiérem Fialou to ale odvolal.

Potravináři měli za to, že aktivity kolem CBD nijak nesouvisí s psychoaktivním konopím (míněno konopí s obsahem THC – pozn. red.). Použili na to stejný metr jako na mouku z cvrčků. V tomto dílčím smyslu mají samozřejmě pravdu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se prostě rozhodla, že potraviny s obsahem CBD stáhne na základě toho, že je EU označila jako novel food (ang. nové potraviny). Měli za to, že není potřeba se mě – jako protidrogového koordinátora – ptát, ačkoli to s drogovou problematikou samozřejmě souvisí. CBD je jednak určitý substitut psychoaktivního konopí. A konopí jako takové je specifická komodita. Pokud by ministerstvo a SZPI skutečně zakázali CBD v potravinách, tedy i oleje a doplňky stravy, CBD by stejně nikam nezmizelo, i když si paní Göztová (šéfka SZPI) myslí opak. Zůstalo by dál v šedé ekonomice a problém by to byl ještě větší. Vozili by ho k nám dál různí „dobrodruzi“, třeba z Číny, kde platí i jiná pravidla, například pro použití pesticidů, a to je problém. Prodávají ho u nás jako sběratelské předměty nebo vonné esence bez jakékoli kontroly. Denně v Česku užívá CBD asi 100 až 150 tisíc lidí a přibližně 1 milion lidí alespoň jedenkrát ročně. Je ale potřeba zamezit tomu, aby si děti mohli kupovat CBD ke kouření volně, musíme se k němu chovat stejně jako k tabáku. Co je určeno ke kouření, je nebezpečné, protože spalováním vzniká dehet, a nejhorší je na tom všem ten papírek.

Jak to dopadlo s připravovaným seznamem psychomodulačních látek, kam chcete zařadit i psychoaktivní HHC, které je účinkem podobné THC – nejznámější účinné látce obsažené v marihuaně, ale zákon jeho prodej nezakazuje. Kromě toho jste dřív mluvil i o kratomu a dalších látkách.

Navrhujeme, aby na tento seznam s mírnou kontrolou spadalo také CBD s nízkým obsahem THC do 1 %, což už má mírné psychotropní účinky. Obzvlášť, pokud má být určeno ke kouření. Už jsme vypracovali několikátou verzi toho seznamu. A postavili se nám proti tomu samozřejmě některé instituce státní správy, které řekly, že u těchto látek kontrolovat kvalitu nechtějí.

Můžete říct, které instituce s tím nesouhlasí?

Šlo opět třeba o potravinářskou inspekci nebo hygienu, které jsme o to požádali. Mají stovky zaměstnanců. Mnozí i ve státní správě věří, že je lepší tyto látky úplně zakázat, ať se tím zabývá policie, celní správa, soudy a případně věznice, což mimochodem představuje pouze samé náklady, ale státu to žádný příjem nevytváří a preventivně to není moc účinné. A navíc to není tak zásadní, abychom za prodej HHC nebo kratomu zavírali lidi stejně jako za heroin.

V jaké fázi je schvalování tohoto seznamu?

Ministerstvo zdravotnictví dostalo k nahlédnutí návrh změny zákona o návykových látkách, který by měl v budoucnu nově obsahovat i zmíněný seznam psychomodulačních látek. Požádám premiéra Petra Fialu, aby ho představil na jednání koalice. Tento týden mám naplánovaný maraton schůzek s ministry, kde jim vysvětluji, co jsme vlastně připravili. Doufám, že všichni logiku toho seznamu pochopí. Potřebuji se s nimi domluvit, která z těch institucí bude dělat jakou standardní činnost v procesu dohledu nad těmito látkami.

Můžete to blíže vysvětlit?

Činnosti, které my navrhujeme, jsou podle mého názoru standardní. Říkáme, že když budou potravináři, Česká obchodní inspekce nebo hygiena kontrolovat kvalitu dovezeného nebo u nás vypěstovaného produktu, jde o běžnou kontrolu. Třeba u kratomu by se to týkalo i hygieny, protože tam často bývají bakteriální kontaminanty. Instituce se ale brání, že je to moc práce a ať jim dají lidi navíc. My naopak tvrdíme, že to práce není. Už teď je kontrolováno všechno možné, od mouky po mléko.

Navrhujeme také, aby na Úřadu Vlády ČR vzniklo nové oddělení, které bude vydávat licence k výrobě, dovozu a prodeji konopí. Všichni, kdo budou povolení chtít, za něj zaplatí poplatek. Stát ty mechanismy má, jenom se někdy ty instituce zapřou o futra a říkají, že to dělat nechtějí. A pátrám po tom, zda tam nejsou i jiné motivy, třeba konkurenční boje firem, které využívají všech nástrojů, aby donutily politiky a státní správu jednat pod nátlakem a nesprávně. Jakmile jde o miliardy, vždy se najde někdo, kdo se pokusí zvrátit liberalizaci trhu ve svůj prospěch a zmonopolizovat ho.

Naposledy proběhla informace, že psychoaktivní HHC (účinky je podobné známějšímu THC) má zmizet z trhu úplně už od července. Na druhé straně se ale mluví o tom, že bychom si mohli brzy kupovat v rámci regulovaného trhu marihuanu legálně.

Zákaz HHC je v návrhu ministerstva zdravotnictví, který musí ještě schválit vláda. Ministr zatím nemá jiný nástroj než zákaz, takže k tomu přistoupil s tím, že ve chvíli, kdy nám projde novela zákona o návykových látkách, můžeme jednat o tom, abychom zařadili HHC právě na ten seznam psychomodulačních látek.

Předpokládám, že hlavním cílem zákazu je omezit dostupnost HHC pro děti, které si ho teď mohou volně kupovat v automatech nebo na internetu, ať už jako bonbony, lízátka nebo i jím obohacené květy ke kouření.

Ano.

Jak daleko jsme od toho, že si bude možné koupit v Česku legálně „jointa“, nebo koláč z marihuany podobně jako v Nizozemsku? Jsme k tomu teď opravdu nejblíž za celou dobu? Teď se ptám na legalizaci klasické marihuany, respektive regulaci, jak tomu říkáte vy.

Určitě jsme tomu zatím nejblíž. Musí se na tom ale shodnout i poslanci ve sněmovně. Jenom nevím, zda se to povede schválit napříč politickým spektrem, anebo budeme muset přesvědčit celou vládní koalici. ODS samozřejmě spolu s Piráty za mým návrhem na vládní úrovni stojí. Předběžně jsem o tom pozitivně hovořil také s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou. Na koaliční radě (K5) jsem o tom jednal se všemi stranami ještě před tím, než jsme rozjeli pracovní skupinu. Teď už máme závěr pracovní skupiny a projednám to na K5 znovu. Doufám, že ještě letos bude na světě paragrafové znění, které zamíří do sněmovny.

A jak se k regulovanému trhu s konopím staví vláda jako celek? Mluvil jste například s ministrem financí Stanjurou, nebo s premiérem Fialou o tom, kolik peněz by otevření kontrolovaného trhu mohlo přinést do státní pokladny?

Ministr financí Zbyněk Stanjura mé snaze rozumí, zdá se. Nakonec, byl jsem pověřen na jednání K5, abych návrh vypracoval. Poslední čísla, která jsem dostal od ekonomů, předpovídají, že by díky tomu vybral stát na speciální konopné dani 3 až 4 miliardy korun a stejnou částku na DPH. K tomu pak můžeme připočíst ještě licenční poplatky pro prodejce, na kterých by stát získal asi 700 milionů korun ročně. To je zhruba 7 až 8 miliard korun každý rok. A to se přitom počítá jen s překlopením poloviny současného nelegálního trhu. V Kanadě se podařilo překlopit asi 70 % trhu. Pokud by se to povedlo i u nás, dostali bychom se i na 10 miliard korun ročně. Když jsem o tom ale mluvil s ministrem financí, tak říkal, že příjem do státního rozpočtu nemůže být jediným a ani hlavním důvodem pro otevření regulovaného trhu s konopím. Chápe to jako obecnou politiku a říká, že by byl nerad, aby to vypadalo, že jediné kvůli čemu to vláda dělá, jsou peníze.

Má regulovaný trh s konopím i své vládní odpůrce?

Můj názor je takový, že regulovaný trh přinese lepší model kontroly než prohibice. A když mně na to někteří politici z KDU-ČSL v médiích říkají, že rozvolňovat nechtějí, odpovídám: můj návrh není rozvolňování, ale jiný typ velmi přísné kontroly, jenom ji nevymáháme přes trestní řízení, policii a vězení, ale máme k tomu i jiné a lepší nástroje. Chceme se zaměřit na prevenci a na mladší 18 let. Marihuana je ve smyslu dopadů zároveň o něco mírnější než alkohol. Už teď je tu etablovaný trh s marihuanou, který každoročně roste. Vím jistě, že ve chvíli, kdy se začne s regulací, přijde skokový nárůst lidí, kteří budou mít s konopím jednorázovou nebo občasnou zkušenost, ale v závěru ta spotřeba začne klesat, jak se ukazuje v jiných zemích. Regulace funguje stejně i s tabákem nebo alkoholem. Prvních deset zemí na světě, kde mají lidé největší problémy s pitím alkoholu, jsou v Evropě. Proč? No protože třeba Spojené státy začaly s přísnou regulací alkoholu. Takhle to bude i s konopím. Nakonec to dopadne stejně jako Holandsku, kde mají „coffee shopy“ už 40 let a spotřeba marihuany je tam výrazně nižší než v Česku. Poptávka se tam po čase zastavila a začala klesat. To je přesně to, co musíme udělat, ale třináct let, co jsem v této pozici, to nedokážu politikům vysvětlit.

Autor: JAKUB FUJÁČEK