Výrobci a distributoři produktů s CBD se chtějí vyhnout úplnému zákazu svých produktů a navrhují vlastní regulaci. Inspirací jim je Francie, která omezila dávkování konopných produktů. Spor se vede také o označení „nová potravina“, které by k zákazu vést mohlo, kam ale podle Asociace bezpečného konopí nepatří.

Asociace bezpečného konopí, která sdružuje výrobce a distributory konopných produktů, navrhuje několik řešení, jak se postavit k regulaci trhu s CBD. Mezi hlavní věci, které chtějí vyjednat s Radou vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí (RVKPZ), kterou ustanovili členové vlády spolu s bývalým ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou, bylo vymezit výklad takzvaných nových potravin v podmínkách České republiky.

„Nové potraviny“ jsou takové potraviny, které nebyly ve větší míře v Evropě konzumovány před 15. květnem 1997. Právě tehdy začalo nařízení o takzvaně nových potravinách platit.Ty nesmí být uvedené na trh, pokud nejsou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) prověřeny s ohledem na bezpečnost.

„Našim cílem je, aby tradiční extrakty, které dlouhodobě známe z trhu, byly vnímány jako tradiční potravina,“ řekl Libor Duda, zástupce Asociace bezpečného konopí, na dotaz redakce iDNES.cz, co bylo hlavním cílem jednání s RVKPZ.

Podle Vědeckého výboru fytosanitárního a životního prostředí je Česká republika jednou z šesti zemí, kde je konopný list považován za tradiční. Mezi tyto země patří také Rakousko, Slovenko, Německo, Lucembursko a Polsko.

Podle asociace ne každé CBD patří mezi Novel Food (nové potraviny – pozn. redakce). „Pokud se bavíme o produktech typu izolátů nebo syntetického CBD, tak tam panuje nějaké podezření, že je ten proces inovativní a může být vyhodnocován z hlediska Novel Food,“ připustil Duda.

Při dodržení tradičních postupů tedy podle asociace nelze uvedení produktů s obsahem CBD považovat za novou potravinu.

Tradiční postupy by měly být například lisování za studena, extrakty vyrobené tradičními činidly nebo macerace do olejových základů podle Vědeckého výboru fytosanitárního a životního prostředí. „Mezi ty tradiční extrakční metody patří extrakce oxidem uhličitým, alkoholová extrakce a podobně,“ vysvětluje Radek Hlaváček z Asociace bezpečného konopí. Evropská směrnice týkající se extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin zmiňuje také propan, butan nebo octan.

„Tradiční potraviny“ jsou podmnožinou nových potravin. Jsou jimi potraviny tradičně konzumované v zemích mimo EU. Zahrnuje potraviny z rostlin, mikroorganismů, hub, řas a živočichů (např. chia semínka, plody baobabu, hmyz, vodní kaštany).

Asociace podkládá své stanovisko také prohlášením Evropské asociace pro technické konopí (EIHA). Ta letos v květnu uvedla, že konopné listy, květy ale i konopní s přirozeným obsahem kanabinoidů, tedy takové, které neobsahují izoláty, jsou tradiční a do působnosti nařízení o nových potravinách by neměly spadat.

Dalším bodem by podle asociace mělo být vymezení produktů s CBD a jiných kanabinoidů, které konkrétně ministerstvo zemědělství skutečně vnímá jako rizikové. Mezi ně by mohly patřit produkty s vysokou koncentrací kanabidiolu poptávané rizikovými skupinami, jakou jsou těhotné ženy a děti.

Asociace navrhuje prioritně se zaměřit na tyto produkty, které by měly být řádně označené a obsahovat všechny povinné údaje. Měl by se také zachovat systém kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která dohlíží na dodržování parametrů produktů.

Dalším řešením by podle Asociace bezpečného konopí mohlo být stanovení dočasné sféry s registrací subjektů, dokud EFSA nevyhodnotí zkoumané rizika na zdraví. Vymezit by se měly také jasné parametry produktů, jako například, zda budou produkty potravina nebo potravinový doplněk.

Asociace také navrhuje maximální denní příjem CBD a maximální procentuální limit CBD v produktu. Tak se s možným zákazem poprala právě Francie. Ta stanovila denní limit na 50 mg CBD a nejvyšší koncentraci na 20 % CBD. Stejný model by mohla podle asociace aplikovat také Česká republika.

Například britský Výbor pro toxicitu stanovily horní limit denního příjmu na 1 mg CBD na kilo tělesné váhy, k limitu 70 mg na den dospěla i tamní agentura pro bezpečnost potravin, kdy dávku vztáhla pro průměrnou váhu 70 kg.

Navrhované řešení by podle asociace vedlo k udržení kontroly nad parametry produktů, efektivní ochraně spotřebitele a eliminaci černého trhu. Spotřebitelé by tak měli legální a kontrolovaný přístup k produktům a opatření by mohly EFSA motivovat k dotažení dočasných řešení. Asociace také předpovídá ekonomické benefity, jako jsou daňové příjmy pro státní rozpočet a zachování pracovních pozic.

Úplný zákaz, jak již asociace dříve upozorňovala, by mohl vyvolat řadu soudních řízení. „Průmysl se bude bránit a bude se bránit přes právníky,“ řekl Duda a dodal, že to by stát zatížilo. Návrhy jsou podle asociace v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU, který pojednává o společné organizaci trhu v odvětví lnu a konopí. Rozsudek zmiňuje, že pokud není možné s jistotou určit riziko, pak je možné přijmout omezující opatření.

Negativa při testech s vysokým dávkováním

EFSA loni v dubnu vydal prohlášení, ve kterém mluví o nedostatku údajů, které má o CBD. „Evropská komise rozhodla, že kanabidiol (CBD) může být považován za novou potravinu, a v současné době je u EFSA posuzování 19 žádostí. Ukázalo se, že existují mezery ve znalostech, které je potřeba vyřešit, než bude možné dospět k závěru o bezpečnosti CBD,“ vysvětluje EFSA.

Podle úřadu je potřeba objasnit vliv CBD na játra, gastrointestinální trakt, endokrinní systém, nervový systém a psychické procesy. Dále se podle EFSA, ve studiích na zvířatech, projevily nepříznivé účinky ke vztahu k reprodukci. „Je důležité zjistit, zda se tyto účinky projevují i u lidí,“ uveřejnil úřad později na svém webu.

Studie zmiňované EFSA byly na lidech prováděny převážně s přípravkem Epidyolex, jehož aktivní látkou je právě CBD. „V kontextu zdravotních stavů jsou nežádoucí účinky tolerovány, pokud přínos převáží nad nežádoucím účinkem,“ vysvětluje EFSA. Podle něj to však není přijatelné při posuzování CBD jako nové potraviny.

Konopná asociace poukazuje na to, že dávkování uvedené ve studiích je nadsazené. Reálné dávkování se u doplňků stravy s CBD pohybuje mezi 10 až 50 miligramy na den, u potravin s CBD to je dokonce méně než 10 mg. „Negativní efekty byly identifikované od 300-350 miligramů,“ řekl Duda.

Například ve studiích, které se zabývaly funkcí jater, se rozmezí dávkování pohybovalo mezi 5 mg až 20 mg látky na kilogram tělesné váhy, v přepočtu tedy 350 mg až 1 400 mg CBD denně na průměrného člověka.

Situaci kolem CBD podle asociace komplikuje také spojování s tématem THC, které je na rozdíl od CBD psychoaktivní látkou a jeho prodej je v České republice trestný.

Ministerstvo od plošného zákazu upustilo

V reakci na vyjádření EFSA ohledně CBD ministerstvo zemědělství pod vedením tehdejšího ministra Zdeňka Nekuly vydalo tiskovou zprávu, ve které CBD označuje za novou potravinu. „V současné době neexistuje pro tyto produkty (obsahující CBD) žádné schválení podle nařízení o nových potravinách,“ napsalo ministerstvo ve zprávě.

Nekula dále uvedl, že nemůže akceptovat uvádění na trh potravin, které EFSA nemůže označit jako bezpečné. S odkazem na úřad tak ministerstvo v dubnu ohlásilo plošný zákaz CBD v České republice. Na negativní reakce Nekula zveřejnil na svém Twitteru satirický příspěvek.

K zákazu však nedošlo. Premiér Petr Fiala, vicepremiér Ivan Bartoš a tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula ustanovili pracovní skupinu. Ta pod vedením Jindřicha Vobořila z RVKPZ měla najít způsob, jak CBD vyjmout ze zákazu týkajícího se nových potravin.

Vobořil se 20. června sešel s lídry vládnoucích koaličních stran s nadějí, že se rozhodne o důležitém milníku, jak napsal na svůj Facebook. „Dnes se bude rozhodovat, zda se můj návrh regulace začne zhmotňovat v konkrétním zákonu.“ Později se k setkání vyjádřil tak, že čtyři z pěti stran vyslovily podporu k přípravě paragrafů, jediný, kdo má z regulovaného trhu obavy jsou podle slov Vobořila lidovci.

Autor: Marie Kurečková