Rostoucí trend legalizace či regulace konopí klepe na dveře České republiky. Otevřeme dveře, ve kterých je už škvíra, anebo pro některé nezvaného hosta nevpustíme? Možné pro a proti, včetně protichůdných závěrů některých studií, diskutovali v pondělí odborníci v Poslanecké sněmovně.

V pondělí 28. srpna pořádali místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU ČSL) a místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Tom Philipp kulatý stůl na téma „Marihuana a budoucnost této drogy v ČR“.

„My se nacházíme v procesu tvorby materiálu. Tento kulatý stůl má skutečně ambici otevřít toto téma a diskutovat argumenty pro a proti směrem k regulovanému užívání nebo neužívání marihuany,“ uvedl Jan Bartošek a odkázal se na programové prohlášení vlády „které hovoří o tom, že při řešení problematiky závislosti budeme uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistíme dostatečné financování jak preventivních programů, tak i služeb a regulace návykových látek, které bude odpovídat míře jejich škodlivosti“.

Vědecký poradce Národního protidrogového koordinátora Viktor Mravčík vysvětloval, že je potřeba zvažovat několik faktorů, jakými jsou prostředí, které má vliv na užívání drog (vč. legislativy), škodlivost a závislostní potenciál, zdravotní a sociální škody.

Jen úmrtnost spojená s nikotinem a alkoholem tvoří dle jeho zdrojů pětinu celkové úmrtnosti v ČR. Úmrtnost spojená s nelegálními drogami si vyžádá 200–500 obětí ročně, z toho 40 – 60 na předávkování. U „předávkování“ alkoholem je to kolem 500 lidí.

Argumenty o škodách plynoucích z prohibice, o které svůj názor opřel, jsou např. kriminalizace a diskriminace, zvýšena rizikovost vzorců užívání, zvýšené riziko infekčního onemocnění a předávkování, ekonomická a bezpečnostní rizika vyplývající z nelegálního trhu (korupce, praní špinavých peněz…), vysoký počet vězněných, vysoké výdaje na prosazování práva či omezení přístupu k léčivým účinkům.

Dle jeho zjištění „přísnost zákona přímo nesouvisí s mírou užívání a zejména problémového závislostního užívání“. Dle dat z ČR, které má k dispozici, se po přitvrzení zákona v roce 1999 míra užívání konopí zvyšovala a od roku 2010, kdy se „dekriminalizovalo“ malé množství konopí pro vlastní potřebu*, se užívání konopí snížilo.

* jde o množství do 10g „sušiny“, které je ale pořád přestupkem s možným vyměřením pokuty; množství nad 10g je již „kriminalizované“, tj. trestným činem. Pro-pěstitelské weby uvádí, že stejná klasifikace platí i u rostlin netechnického konopí do a od 5 kusů.

Mravčík upozornil na postoj OSN, kdy jeho experti před nedávnem vyzvali mezinárodní společenství „k transformační změně mezinárodního přístupu k drogám se zaměřením na zdraví a další lidská práva“ ve smyslu určitého rozvolňování.

Prezentoval, že zákonná regulace je zavedená v některých státech USA, Kanadě, v 6 evropských státech a dalších zemích.

Zmínil i průzkum veřejného mínění, který si nechala vypracovat Charta 420, občanská iniciativa podporující prosazení legislativního návrhu pro dekriminalizaci konopí a následného vzniku regulovaného trhu. Průzkum, který provedla společnost Behavio loni v zimě ukázal, že pozitivně se ke zmírnění legislativy pro konopí v ČR staví 64 % dotázaných. S regulovaným prodejem „určitě souhlasilo“ 36 % a „možná souhlasilo“ 40 % dotázaných; s dekriminalizací „určitě souhlasilo“ 31 % a „možná souhlasilo“ 35 % respondentů.

Dle Mravčíka je řešením odpovědná zákonná regulace, která by vedla k cílům, jako jsou prevence rizik a škod a zlepšení možnosti kontroly (tj. ne volný/legální trh, ale přísně regulovaný trh), redukce nelegálního trhu s konopím, kontrolovaná dostupnost k látce s ověřenou kvalitou, omezení přístupu ke konopí u rizikových skupin (zejména nezletilí), uvolnění financí vynakládaných na potírání kriminality spojené s nelegálním držením konopí, a ekonomické benefity v podobě daňových výnosů.

„Prohibice psychoaktivních látek je z vědeckého hlediska zastaralý a nefunkční koncept. Je potřeba ji nahradit moderní zodpovědnou regulací, která sníží zdravotní a společenské škody a náklady na vymáhání trestního práva. Návrh na regulaci konopí by měl umožnit dostupnost konopí pro dospělé občany za přísných podmínek,“ vyjádřil svůj postoj Mravčík.

S větším odstupem se k legalizaci staví primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Petr Popov, který se zabývá léčbou závislostí přes 30 let.

Prezentoval zprávu Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik, ve které se uvádí, že informace ze zemí, kde bylo konopí legalizováno pro rekreační užívání, ukazují vyšší spotřebu konopí a nárůst nepříznivých zdravotních účinků, psychotických poruch a negativní dopad na bezpečnost silničního provozu. Současně podle této zprávy legalizace konopí vede k vyšší spotřebě zejména mezi mladými lidmi a k nižšímu vnímání souvisejících rizik.

Ve zprávě stejné organizace z roku 2022 se poukazuje na rozdíl v míře uživatelů konopí u osob ve věku 12 let a starších v USA. Ve státech, které konopí nelegalizovaly, byl podíl takovýchto uživatelů 16,5 procenta, zatímco ve státech, které legalizovaly, šlo o 24,5 procenta (podle údajů z období 2019–2020).

Dr. Popov prezentoval závěry studie americké Akademie věd z roku 2018, dle které užívání kanabisu zvyšuje riziko vzniku schizofrenie a ostatních psychóz; čím je užívání těžší, tím je vyšší i riziko. Mezi dalšími negativními dopady jsou zhoršující se příznaky bipolární poruchy, častější myšlenky na sebevraždu či zvyšuje riziko sociální fobie.

Pokračující nepříznivý trend nárůstu počtu psychotických stavů způsobených kanabinoidy v posledních 5 letech (2018-2022) potvrzují i data získaná primářem Psychiatrického centra Krajské nemocnice Liberec Jaromírem Honsem, který provedl šetření v 19 psychiatrických zdrav. zařízeních v ČR.

Historická zkušenost dle dr. Popova říká, že „kdykoliv byla nějaká látka, která před tím nebyla legální, legalizována, došlo k výraznému rozšíření jejího užívání, a s tím souvisejícímu výraznému nárůstu počtu komplikací – všech, nejen zdravotních.“

Dále v diskuzi dodal, že experimentování nezletilých se nejčastěji týká volně dostupných látek.

Brig.gen. Jakub Frydrych z Národní protidrogové centrály prezentoval statistiky drogové kriminality. Konopné produkty tvoří asi 40 % všech drogových trestných činů, v řádu 1 200–1 600 ročně.

Dle dalšího prezentovaného grafu došlo k výraznému růstu odhalených nelegálních pěstíren konopí od roku 2010, kdy došlo k dekriminalizaci malého množství konopí pro vlastní potřebu. Šlo hlavně o domácí a malé pěstírny, obzvláště outdoorové na Jižní Moravě.

ČR je dle něj už nyní jednou z nejliberálnějších zemí pokud jde o vymáhání práva týkajícího se malých množství nelegálních drog.

Případná nová právní úprava by podle něj neměla legitimizovat životní styl spojený s užíváním konopí, ani normalizovat užívání konopí jako společensky akceptovatelného chování a zvyšovat jeho dostupnost nad současnou úroveň.

Další z odborníků, docent Anders, přednosta Psychiatrické kliniky, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, upozornil na nebezpečí psychoaktivních látek, a obzvláště kanabinoidů, na mozkový vývoj adolescentů.

Dr. Heřman, ředitel FN v Hradci Králové, rozporoval tvrzení doc. Mravčíka „že když se nějaká droga zlegalizuje, její spotřeba klesne“ a jako příklad uvedl konzumaci alkoholu. Jako kardiolog pak upozornil na škodlivost kouření v souvislosti s infarkty.

Autor: JURAJ SKOVAJSA