Vláda chce od ledna povolit legální a regulovaný prodej tzv. psychomodulačních látek, jako jsou například kratom nebo HHC, podobný postup zvažuje i v případě konopí. Psychiatr a neurobiolog Jiří Horáček v úterním pořadu Interview ČT24 popsal, zda skutečně můžou tyto látky psychické choroby a potíže léčit, nebo naopak spouštět. Hovořil také o tom, jak se dezinformace a konspirační teorie „vrývají“ do lidského mozku, což vnímá v současnosti jako celospolečenský problém.

„Existuje skupina látek, které akutně a rychle mění lidskou mysl, dojde ke změně psychiky, jsou označovány jako psychotropní látky a jsou brány jako jedna skupina. Když se na ně ale podíváme podrobněji z hlediska farmakologického, zjistíme, že ta skupina obsahuje dvě podskupiny látek. První z nich mění akutně prožívání člověka ve smyslu změny vnímání myšlení, označují se jako psychedelika nebo halucinogeny. A druhá skupina těch látek ovlivňuje primárně emotivitu, a to tak, že emotivitu zlepšuje, že euforizuje a dělá příjemné pocity.

Látky, které mění emotivitu a náladu, vyvolávají závislost, důvod je tam dopamin, což je mediátor, který když se spustí, zpusobí závislost. A látky, které emotivitu primárně nemění, závislost z principu nedělají. Jinými slovy, v té jedné skupině nejpřísněji regulovatelných látek máme dvě podskupiny látek a každá z nich má úplně jiná rizika. Jedna dělá závislost, druhá může způsobit úraz během té intoxikace,“ popsal v pořadu Interview ČT24 účinky psychotropních látek.

Z pohledu Jiřího Horáčka není proto úplně správné, že v zákoně stojí tyto skupiny vedle sebe. „Je to nesmysl. Odborná veřejnost je v tom zajedno, já teď reprezentuji Českou neuropsychofarmakologickou společnost, ale i světové farmakologické společnosti to dávno vědí. My apelujeme na vlády, samozřejmě na spojené národy, které udělaly tu původní směrnici, která to klasifikuje dohromady, na Evropský parlament, aby došlo k překlasifikaci a tyto dvě skupiny látek se oddělily, protože to je velká brzda ve výzkumu a přináší to do systému, který je sám o sobě složitý, obrovský zmatek,“ varuje psychiatr Jiří Horáček.

Zároveň vysvětlil, v čem tkví určitá naděje v užívání halucinogenů při léčbě psychiky. „Pokud se bavíme o té jedné skupině, kterou označujeme jako psychedelika nebo halucinogeny, tak tyto látky jsou pro nás dnes nadějí ze dvou důvodů, mají unikátní farmakologické vlastnosti, které jsou do značné míry podobné vlastnostem běžných antidepresiv. U antidepresiv ale čekáme na antidepresivní efekt měsíc, u psychedelik se změny mozku dostaví už ten den nebo druhý den, to je obrovské a zásadní zkrácení utrpení, během kterého člověk při depresi strádá a může se pokusit o sebevraždu nebo podobně, je to vážná věc,“ uvedl k účinnosti halucinogenů při léčbě psychiky.

Druhá unikátní vlastnost těchto látek je podle Horáčka to, že natolik mění mysl člověka, že umožňují na některé problémy lidského života nahlédnout z úplně jiného pohledu, kterého by za standardního nastavení naše mysl nemohla dosáhnout. „To zakládá poměrně dobrou platformu pro různé inovativní způsoby psychoterapie, aby byla efektivní, potřebujeme, aby člověk nahlédl na problém, ve kterém žije, nějak jinak a nově,“ dodává psychiatr, že psychedelika způsobí tak odlišné myšlení, že proces, který by trval v psychoterapii měsíce nebo roky, je dosažen za výrazně kratší dobu.

„Otázka stojí, zda budou látky škodit víc, když budou regulovány, anebo když budou neregulované a současně nelegální? Máme tu dva tábory, jeden říká, že konopí je škodlivé, protože to způsobuje schizofrenii – samozřejmě že to zvyšuje riziko schizofrenie – tedy to podle nich musí zůstat ilegální. Zastánci regulace zase řeknou, že kdo chce, zasadí si to v květináči, a mají také pravdu. Měli bychom si říct, jak by měla vypadat regulace a jak bychom se k tomu měli postavit, aby ty látky škodily co nejméně,“ pokračuje Horáček.

Další téma, kterému se psychiatr věnuje, jsou konspirační teorie, které se podle něj doslova fyzicky vpisují do lidského mozku. „Jsem přesvědčen o tom, že by to tak mohlo být. Je to teorie, kterou teď ověřujeme. Mozek je systém, který potřebuje vytvářet predikce toho, co bude v budoucnu, aby přežil ve světě. V okamžiku, kdy jsme v situaci, která je extrémně nepredikovatelná a nová, třeba pandemie, válečný stav, ekonomická krize nebo globální oteplování, tak predikce lidské mysli nefungují, nemůžou se stabilizovat, ten systém ale potřebuje nějaké vysvětlení, je to energeticky nestabilní stav, velmi nepříjemný stav, nejistota, kdy systém touží, aby byl utvrzen v nějaké pravdě a byla mu dodána nějaká jistota.

Když v takovém okamžiku přijde dezinformátor nebo dezinformace, která člověka uklidní, tak se skutečně zapíše, systém se zaraduje, konečně má vysvětlení, proč třeba máme roušky a trápíme se, protože třeba někdo vyvinul covid-19 jako zbraň, systém je rád, že to ví, a ví, co má dělat, aby zůstal v bezpečí, bojoval proti tomu nebo hledal toho viníka, kdo to vyrobil jako zbraň. Díky tomu se systém uklidní, spustí se neuroplasticita, ta zapíše tu konspirační teorii nebo dezinformaci synapticky do své struktury. Výsledkem je to, že se toho člověk velmi těžko zbavuje, často se toho nezbaví nikdy i navzdory důkazům,“ řekl závěrem psychiatr Jiří Horáček, že psychiatrie a neurověda by k celospolečenskému problému s dezinformacemi a konspiračními teoriemi v budoucnu mohly ještě něco podstatného říci.