Ve skromném kyjevském bytě se setkávají vojáci mimo službu, aby kouřili konopí a na chvíli zapomněli na to, co viděli.

Nechtějí být identifikováni. Droga je v armádě odsuzována, dokonce i zde, daleko od fronty.

Jeden z vojáků se léčí s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD).

„Pro mě je konopí užitečné,“ říká. „Bez toho nemůžu spát. Pomáhá mi to uvolnit se. Každý by to měl dostat.“

Po 18 měsících totální války a osmi letech doutnajícího konfliktu před tím jsou fyzické a psychické rány Ukrajiny hluboké. Prostředky státu jsou napjaté na maximum.

Válka spustila epidemii bolesti a traumatu mezi vojáky i civilisty.

V loňském roce ministerstvo zdravotnictví odhadlo, že 57 % Ukrajinců je ohroženo rozvojem PTSD.

Ale konopí, i když je dekriminalizováno v malých množstvích pro osobní potřebu, stále není dostupné pro lékařský výzkum, navzdory důkazům, že může pomoci.

Naši vojáci v první linii potřebují různé silné zbraně – potřebujeme také arzenál
Rehabilitační zařízení Forest Glade Kseniia Vosnitsyna

Ve Forest Glade Center pro psychologické zdraví a rehabilitaci veteránů, kousek od Kyjeva, má léčba mnoho podob.

V jedné místnosti hraje voják videohru, zatímco lékař sleduje jeho mozkovou aktivitu.

Jinde je akupunktura, fyzikální terapie a skupinové poradenství.

Zaměstnanci ale říkají, že potřebují více nástrojů.

„Naši vojáci v první linii potřebují různé silné zbraně. U nás je to úplně stejné,“ říká Kseniia Vosnitsyna, ředitelka Forest Glade.

„Potřebujeme také arzenál. Čím širší je, tím účinnější může být naše léčba.“

Paní Vosnitsyna patří mezi ty, kteří prosazují, aby konopí, MDMA (extáze) a psychedelika, jako je psilocybin, byly prozkoumány při léčbě traumatického poranění mozku a PTSD.

Říká, že mnoho veteránů se již samoléčí.

„Berou to ne proto, aby se dostali vysoko, ale aby se zbavili příznaků, které je obtěžují,“ říká. „Samozřejmě to často dělají víc, než potřebují, ale v tuto chvíli to jinak nejde. Bohužel.“

Danylo Yevtukhov říká, že kouření konopí ho dostalo přes některé z jeho nejtemnějších dnů.

Během ruského obléhání Černihiv na severní Ukrajině, v prvních týdnech války, utrpěl strašlivé popáleniny obličeje a rukou.

Po sedmi operacích a o 18 měsíců později, když měl na hlavě krmnou čepici a tónované brýle, aby si chránil své poškozené oči, je téměř samozřejmý, když si vzpomene na palčivou bolest.

„Každý zná bolest, když pálí. Vynásobte to 20 nebo 50,“ říká Danylo, když se sejdeme v parku v kyjevské čtvrti Podil.

„Bylo to hrozné, protože to bylo na mém obličeji.“

Park je malý, ale plný připomenutí konfliktu.

Na jednom konci pamětní deska připomíná ukrajinské vojáky, kteří zemřeli při bojích za sovětskou armádu v Afghánistánu. Na druhé straně je kříž na památku těch, kteří byli na Ukrajině zabiti od roku 2014, kdy vypukly boje v jihovýchodní oblasti Donbasu.

V prvních dnech Danylo říká, že konopí bylo účinnější než léky proti bolesti. Pomohlo mu to spát, jíst a cítit se méně nervózní.

„Bylo to jako umět vypnout. Když jsem myslel na svá zranění, říkal jsem si ‚ano, to je bolestivé‘, ale moje pozornost začala být pružnější.“

Lékaři, řekl, obecně přivírali oči.

Výzkumy po celém světě již dlouho naznačují, že konopí může být užitečné při léčbě bolesti a PTSD. Tady na Ukrajině ale překáží zákon. Produkce marihuany, včetně pro lékařský výzkum, je zakázána.

Profesor Viktor Dosenko z Národní akademie věd je frustrovaný.

„Musíme provést klinický výzkum, abychom získali přesvědčivější důkazy, že to funguje,“ říká, „protože jsme skutečně globálním epicentrem PTSD.“

Musíme provést klinický výzkum [konopí]… protože jsme globálním epicentrem PTSDProfesor Viktor Dosenko
Ukrajinská národní akademie věd

„Bohužel žádný z těchto výzkumů nebyl nikdy proveden na Ukrajině, protože máme zákon, který to zakazuje.“

Prezident Volodymyr Zelenskyj chce změnit zákon. Ve svém projevu v parlamentu dne 28. června vyzval k legalizaci medicíny založené na konopí, vědeckého výzkumu a toho, co nazval „kontrolovanou ukrajinskou výrobou“.

„Všechny nejlepší světové postupy… bez ohledu na to, jak obtížné nebo neobvyklé se nám mohou zdát, by měly být uplatňovány na Ukrajině, aby Ukrajinci, muži a ženy… nemuseli snášet bolest, stres a traumata války,“ řekl s evidentní vášeň.

Návrh zákona, jehož cílem je vytvořit regulovaný domácí průmysl pro léčebné konopí, prošel prvním čtením v polovině července, ale nezměnil status konopí jako zakázané látky, což způsobilo široký zmatek.

Do roku 2028 také zakázal dovoz surovin, což podle kritiků nepomůže řešit současnou nouzovou situaci.

„Zákon není o pomoci lidem dnes,“ říká Serhiy Vlasenko z opoziční strany Vlast.

„Zákon se týká pěstování marihuany na Ukrajině a dělání toho velkého byznysu, soukromého byznysu.“

Vzhledem k tomu, že se země nachází uprostřed existenční krize a policie je často obviňována z korupce, pan Vlasenko říká, že reformy navrhované prezidentem Zelenským jsou nebezpečné.

„Dnes, v období války, by takové rizikové podniky měla kontrolovat přímo vláda,“ říká.

Bez přísných vládních kontrol by se podle Vlasenka mohl zákon stát nástrojem korupce a trestné činnosti.

Podle jednoho nedávného průzkumu veřejného mínění podporuje legalizaci konopí pro léčebné účely 70 % Ukrajinců.

Ale vzhledem k tomu, že se vláda dělí na to, jak postupovat dál – ministerstvo zdravotnictví je pro licenční výrobu a ministerstvo vnitra je proti návrhu zákona – neexistuje žádný zjevný náznak řešení.

Pro ty, kteří hledají úlevu od bolesti a traumatu, zůstává prozatím jedinou možností samoléčba.

Další zprávy od Thanyarata Doksonea, Anastasiie Levchenko, Tobyho Luckhursta a Hanny Tsyby