ROZHOVOR / „Na aktuálním rozhodnutí je vidět, že padlo pod velkým tlakem médií, protože tam je ministr, který je politik, a ten se musí nějak chovat. To je ale vždy špatně,“ říká k zákazu HHC národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětlil, proč nesouhlasí s tím, aby ministerstvo zdravotnictví rozhodovalo o tom, které látky budou patřit mezi zakázané, popsal nový zákon o psychomodulačních látkách nebo přiblížil, proč má problém se státní správou a byrokracií této země.Podle Vobořila by navíc v aktuální situaci s novými variantami látek typu HHC výrazně pomohla regulace konopí.

Ve Sbírce zákonů vyšlo vládní nařízení, které řadí kanabinoidy HHC a další dvě podobné psychoaktivní látky HHC-O a THCP mezi zakázané návykové látky, jejichž držení i prodej jsou trestné. Co na reakci vlády říkáte, je to podle vás přínosné? Není to pouze rychlé uklidnění veřejnosti vzhledem k případům s otrávenými dětmi?

Rozhodnutí vlády už moc komentovat nechci. Opakovaně jsme si řekli, jaká jsou řešení, a vláda je samozřejmě to exekutivní těleso, které rozhoduje, a já můžu doporučovat a radit. Byly tam dva pohledy ⁠– ministra zdravotnictví a můj. Vláda se rozhodla pro pohled ministra a nyní je třeba řešit, co s tím dál. A tam už máme, doufám, shodu, že dlouhodobé řešení existuje tak, jak jsem ho navrhl.

Myslím, že vedle toho, že se zákazem provedlo nějaké varování směrem k obchodníkům, kteří to asi stáhnou z trhu, ale část z nich bude prodávat něco dalšího, je důležité se začít bavit o tom, jestli dát více prostředků do informování veřejnosti, do prevence, síti pomoci. Takové věci totiž nemohou fungovat pouze tak, že se něco zakáže a tím se to vyřeší. Na to upozorňuji celá léta. Se všemi vládami se bavím o tom, že představa, že prohibice čehokoliv řeší úplně všechno, není správná.

Jestli ten zákaz urychlí debatu ve sněmovně a zákon se schválí rychle a správně, v závěru to bude mít pozitiva.

V té debatě, kterou jsme vedli pod tlakem, že vláda musí honem reagovat, kvituji, že je to tedy aspoň dočasné do konce roku, a pak se uvidí. Na tom máme ale s vládou shodu, všichni deklarují, že do budoucna je řešením regulovaný trh a tento zákon o psychomodulačních látkách, který je ve sněmovně. Jestli tedy ten zákaz alespoň urychlí debatu ve sněmovně a zákon se schválí rychle a správně, v závěru to bude mít pozitiva.

Spíš mám obavu, co bude s lidmi, kteří se dostanou do sítě trestněprávního kolečka. Najednou může být o tisíc lidí ve vězení více. Nevím, jestli to neřešit ještě nějak jinak.

Co tedy z dlouhodobého hlediska navrhujete?

Ve sněmovně je zákon o psychomodulačních látkách, který, a to chci podotknout, když se udělá dobře a bude ho spravovat správný úřad, což je také věc k diskusi, může věci zjednodušit a zrychlit.

Co obsahuje?

Vedle seznamu zakázaných látek v něm vznikají další dva. První nový seznam umožní krátkodobé stažení z trhu a druhý seznam by obsahoval látky, které zůstávají ve velmi přísně regulovaném trhu. Díky prvnímu seznamu bychom mohli nové látky stahovat z trhu velmi rychle, bez dlouhého sledování a posuzování a bez prohibičního kriminalizačního způsobu. Pokud je látka nová a má psychotropní účinky, stahujeme ji s tím, že na základě analýzy rizik se rozhodne, zda bude zařazena do druhého nového seznamu tzv. psychomodulačních látek, který bude velmi regulovaný, nebo na starý seznam zakázaných látek. Když se zjistí, že žádná rizika nemá, nechá se volně na trhu, ale těch psychotropních takových moc není. Zároveň podporuje výrobce a obchodníky v tom, aby si dali záležet, jaké látky na trh přinášejí. Budou mít totiž zájem, aby tyto látky seznamem rizik prošly.

Když jsme do sněmovny dali zákon o psychomodulačních látkách, strhl se zevnitř státní správy neskutečný odpor.

A vytváří se tak regulovaný trh, čímž se snižuje počet zbytečných kolotočů, kdy se vždy s novou látkou vytvoří monopol pro nějakou skupinu, která nemá žádnou etiku ani obavu z čehokoliv, chtějí zkrátka vydělat, vidí díru v zákonech, tak toho využijí. Trh se zaplní. Samozřejmě nic nelze garantovat, stoprocentní řešení neexistuje, ale výrazně se to zlepší.

Je po látkách typu HHC zvýšená poptávka kvůli nedostupnosti konopí? Zlepšilo by situaci zpřístupnění, regulace konopí?

Ano, to by výrazně pomohlo. Poptávka po takových látkách je vyšší, protože není možnost dostat se ke konopí. Protože jde o kanabinoidy, připravuji návrh na regulovaný trh, respektive na nějakou dostupnost konopí jako takového.

Když bude trh nějakým způsobem saturovaný a zároveň velmi přísně kontrolovaný, myslím, že máme šanci to preventivně dostat do koridoru přijatelných nebo zmenšených rizik. Zároveň se zmenší volný prostor pro to, aby lidé přicházeli s novými látkami, které mohou být často výrazně rizikovější než ty, které jsou nyní zakázané.

Podstatné je, kdo to bude spravovat. Ve sněmovně debatujeme o tom, jestli to má být Úřad vlády, Potravinářská inspekce, nebo třeba Státní zdravotní ústav a ministerstvo zdravotnictví. V tuto chvíli mají poslanci pocit, že ministerstvo zdravotnictví je bezpečnější, ale z mého pohledu bude mít vždy problém cokoliv uvádět na trh, protože uvidí ta rizika, jde to úplně proti DNA ministerstva. Bude vždy pod tlakem, když nějakou látku na regulovaném trhu povolí.

Kdo by to tedy měl mít na starost?

Podle mě to musí dělat nezávislý úřad. Došel jsem k tomu, že by měl vzniknout samostatný malý úřad, na který by se například převedli lidi z Úřadu vlády. A ti se tím uživí, protože v zákonu o psychomodulačních látkách jsou poplatky a licence za to, že si někdo otevře obchod, látky vozí nebo vyrábí. Úřad by měl být v tomto smyslu nějakým způsobem nezávislý. Na aktuálním rozhodnutí je totiž vidět, že padlo pod velkým tlakem médií, protože tam je ministr, který je politik, a ten se musí nějak chovat. To je ale vždy špatně, je potřeba, aby to byl úřad odborný a oddělený od politického a veřejného tlaku. Je potřeba to ovšem zároveň řešit v celospolečenském konsensu, například se soukromými firmami, jako je seznam.cz.

Vždy přijdou spekulanti, kteří vymyslí něco nového. Díky tomu, že našli díru v zákonech, jim Google, Facebook, Seznam dovolily reklamy.

Jaké další problémy jsou na to navázány?

Obavu máme z tzv. „spiceu“, který máme zakázaný, ale existují nové varianty, které jsou úplně chemické a s konopím nemají nic společného. Vždycky přijdou nějací spekulanti, kteří vymyslí něco nového a budou se snažit dostat to na trh. A nyní díky tomu, že našli díru v zákonech, jim třeba Google, Facebook, Seznam dovolily reklamy. To budu nyní muset s těmi providery řešit. IMCB nyní vyzývá vlády, ať jednají s providery sociálních sítí a internetu, protože bez toho neudělá vůbec nic.

Je problém, že společnost není v této oblasti dostatečně informovaná? Když si lidé například kanabinoidy typu HHC pořizují, vlastně neví, co přesně mohou obsahovat, že s konopím nemusí mít nic společného a mohou být jen chemické…

Vláda mi loni v dubnu schválila akční plán. Aby mi ho vůbec schválili, musel jsem přidat větu, že se bude dělat podle možností státního rozpočtu. Zatím jsem dostal peníze na základ, který běží například na prevenci ve školách a služby pomáhající při léčbě. Akční plán ale také předpokládá 30 milionů korun na každoroční trvalou kampaň, která se bude zaměřovat na kontinuální vzdělávání a informování. Není to velká částka, ale musí být trvalá. V těchto oblastech, ať je to alkohol, hazard nebo nelegální drogy, musí být na informační kanál neustálý budget, protože to zajistí spoustu věcí. A není to pouze o HHC, problematika je mnohem širší.

Podstatné je, kdo to bude spravovat. Ve sněmovně debatujeme o tom, jestli to má být Úřad vlády, Potravinářská inspekce, nebo třeba Státní zdravotní ústav a ministerstvo zdravotnictví. V tuto chvíli mají poslanci pocit, že ministerstvo zdravotnictví je bezpečnější, ale z mého pohledu bude mít vždy problém cokoliv uvádět na trh, protože uvidí ta rizika, jde to úplně proti DNA ministerstva. Bude vždy pod tlakem, když nějakou látku na regulovaném trhu povolí.

Kdo by to tedy měl mít na starost?

Podle mě to musí dělat nezávislý úřad. Došel jsem k tomu, že by měl vzniknout samostatný malý úřad, na který by se například převedli lidi z Úřadu vlády. A ti se tím uživí, protože v zákonu o psychomodulačních látkách jsou poplatky a licence za to, že si někdo otevře obchod, látky vozí nebo vyrábí. Úřad by měl být v tomto smyslu nějakým způsobem nezávislý. Na aktuálním rozhodnutí je totiž vidět, že padlo pod velkým tlakem médií, protože tam je ministr, který je politik, a ten se musí nějak chovat. To je ale vždy špatně, je potřeba, aby to byl úřad odborný a oddělený od politického a veřejného tlaku. Je potřeba to ovšem zároveň řešit v celospolečenském konsensu, například se soukromými firmami, jako je seznam.cz.

Vždy přijdou spekulanti, kteří vymyslí něco nového. Díky tomu, že našli díru v zákonech, jim Google, Facebook, Seznam dovolily reklamy.

Jaké další problémy jsou na to navázány?

Obavu máme z tzv. „spiceu“, který máme zakázaný, ale existují nové varianty, které jsou úplně chemické a s konopím nemají nic společného. Vždycky přijdou nějací spekulanti, kteří vymyslí něco nového a budou se snažit dostat to na trh. A nyní díky tomu, že našli díru v zákonech, jim třeba Google, Facebook, Seznam dovolily reklamy. To budu nyní muset s těmi providery řešit. IMCB nyní vyzývá vlády, ať jednají s providery sociálních sítí a internetu, protože bez toho neudělá vůbec nic.

Je problém, že společnost není v této oblasti dostatečně informovaná? Když si lidé například kanabinoidy typu HHC pořizují, vlastně neví, co přesně mohou obsahovat, že s konopím nemusí mít nic společného a mohou být jen chemické…

Vláda mi loni v dubnu schválila akční plán. Aby mi ho vůbec schválili, musel jsem přidat větu, že se bude dělat podle možností státního rozpočtu. Zatím jsem dostal peníze na základ, který běží například na prevenci ve školách a služby pomáhající při léčbě. Akční plán ale také předpokládá 30 milionů korun na každoroční trvalou kampaň, která se bude zaměřovat na kontinuální vzdělávání a informování. Není to velká částka, ale musí být trvalá. V těchto oblastech, ať je to alkohol, hazard nebo nelegální drogy, musí být na informační kanál neustálý budget, protože to zajistí spoustu věcí. A není to pouze o HHC, problematika je mnohem širší.

Hovoříte o tom, že byste ve funkci skončil. S čím nejste spokojen a podpořily vaše rozhodnutí události posledních týdnů?

To s tím nesouvisí. Od začátku jsem do toho vstupoval s tím, že uvidíme, jestli a jak rychle se mi některé věci podaří, a říkal jsem si, že vydržím do konce vlády. V mém životě se teď ale odehrála spousta věcí, mám různé plány a jsem frustrovaný ze spolupráce se státní správou, přestože jsem věděl, do čeho jdu. Státní správa je vůči změnám rezistentní.

Když jsme do sněmovny dali zákon o psychomodulačních látkách, strhl se neskutečný odpor zevnitř státní správy s tím, že je celý špatně napsaný. Politicky byl totiž přijat, takže rozhodnutí se kritizovat nedalo. Připomínky byly ale obsahové, ne věcné. Není jedna konkrétní věc, kvůli které bych se rozhodl, a chci pomoct Petru Fialovi, to mě tam drží.

Pokud bych se v budoucnu angažoval v politice, moje největší téma není závislostní politika, ale odbyrokratizování státu.

A kdy plánujete skončit?

Řekněme na přelomu roku, ale musím si to zajistit a pokusím se dokončit všechny kroky, které jsem slíbil, že udělám. Zatím to ale není na stole a není to tak, že by mi třeba premiér vyslovoval nespokojenost.

V čem je podle vás problém?

Byrokracie je v této zemi obrovsky mocná. Politici mají velmi malý prostor cokoliv udělat. Myslím, že stát moc neřídí, spíš to řídí státní správa. To mi vadí, a pokud bych se ještě v budoucnu angažoval v politice, moje největší téma není závislostní politika, ale odbyrokratizování státu, protože to brání úplně všemu. I když vláda má nějaké racionální rozhodnutí, státní správa udělá vše pro to, aby to obstrukcemi zabila.

TEREZA HÜBSCHEROVÁ