Německý zákon o dekriminalizaci konopí má tento týden vydržet poslední a potenciálně nejnebezpečnější politický test, přičemž vládní zdroje naznačují, že jeho budoucnost nyní visí na vlásku.

V pátek (22. března) zákon zamíří k Spolkové radě k hlasování, které bylo kdysi považováno za formalitu vzhledem k tomu, že Spolková rada nemá technicky právo návrh zákona hned odmítnout, když jej schválil Bundestag.

Během několika posledních týdnů se však toto hlasování vyvinulo v zásadní test pro CanG, který, jak připustil sám architekt návrhu zákona Karl Lauterbach, by mohl vidět „konopný zákon zemřít“, pokud by byl svolán mediační výbor.

Vzhledem k tomu, že se mezi federálními státy objevuje odpor k návrhu zákona, ale stále více si uvědomuje, že zprostředkovatelský výbor by mohl být použit odpůrci zákona k tomu, aby projekt zhatili, je budoucnost CanG vyvážená na hraně břitvy.

Jak fungují mediační komise?

Mediační výbor je svolán, když německá dolní komora (Bundestag), která minulý měsíc schválila návrh zákona silnou většinou, a horní komora (Bundesrat) nesouhlasí.

Pokud Bundesrat, federální rada složená z politických zástupců z každého ze 16 členských států, odmítne nebo si přeje pozměnit návrh zákona schválený Spolkovým sněmem, vytvoří se výbor se zástupci obou komor, který projedná kompromisní verzi návrhu zákona.

Pokud by bylo dosaženo konsensu, vydá výbor doporučení, aby obě komory zvážily. O revidovaném návrhu zákona by pak musely obě komory hlasovat podruhé.

I když je možné, že by výbor mohl být svolán k jedné otázce, různí němečtí politici vyjádřili obavy, že i když bude dosaženo dohody, nebude dostatek času, aby obě komory hlasovaly o návrhu zákona do příštích všeobecných voleb.

Pokud v mediačním výboru nelze dosáhnout konsensu, legislativa obvykle zaniká.

Lauterbach podle všeho svolal „krizovou schůzku“ mezi ministerstvy spravedlnosti, vnitra a zdravotnictví ve spolkových zemích ve snaze překonat narůstající námitky proti návrhu zákona.

Tato schůze se měla původně konat ve středu 20. března, dva dny před hlasováním. Ta však byla v úterý zrušena.

Právě dnes ráno Kirsten Kappert-Gonther ze strany Zelených , která byla jednou z nejsilnějších zastánců návrhu zákona, řekla německé tiskové agentuře: „Jsme ve velmi konstruktivních diskusích se státy a máme velkou naději, že mediační výbor nebude mít být volán.“

Politický nástroj 

Podle Handelsblattu zdroje zelených a FDP naznačují, že spolkové země vedené stranami CDU/CSU jsou odhodlány zákon sabotovat, včetně bavorského premiéra Markuse Södera (CSU), který na konci února prohlásil, že se „zúčastní všeho, co tento zákon je neplatný nebo opožděný nebo učiněný později, nebo jiný.“

Kromě toho, jak zdůrazňuje CCO Timo Bongartz z Cannavigie , státy, které nedospěly k jednomyslné dohodě, budou považovány za „neutrální“, což znamená, že jejich hlas v Bundesratu bude považován za nesouhlasný pro schválení zákona.

Sasko je další stát ovládaný CDU, který již dříve navrhl, že by výbor využil k sabotování návrhu zákona.

Zejména však včera mluvčí SPD pro Sasko Petra Köppingová na X oznámila , že věří, že se Sasko zdrží hlasování, a dodala: „Rozhodli jsme se tak, protože #CDU nechce využít #VA (mediační výbor) k zlepšit zákon, ale úplně ho zablokovat.“

Jak již bylo uvedeno výše, má se za to, že zdržení se hlasování by se počítalo jako hlas proti návrhu zákona, ale to svědčí o rostoucím uznání využívání výboru jako politické pasti mezi ostatními stranami.

Tato nejistota ohledně toho, jak hlasování pravděpodobně dopadne, má podle německého svazu konopných podniků (BvCW) již negativní dopad na podniky.

Viceprezident skupiny Dirk Heitepriem v nedávném tiskovém prohlášení uvedl: „Naše členské společnosti nyní potřebují plánovací, investiční a právní jistotu. Další odkládání účinnosti zákona ohrozí mnohé živobytí.

„Touha po více času na amnestii a na přípravu zemí je pochopitelná, ale my podnikatelé, pacienti a farmáři tento čas nemáme.“

Proč se uvažuje o mediačním výboru?

Státy vznesly řadu problémů s CanG, ale klíčovým bodem sporu, který hrozí zmařit jeho pokrok, zůstává „pravidlo amnestie“.

To stanoví, že tresty odnětí svobody a pokuty, které byly v minulosti ukládány a které by podle nového zákona již nebyly postižitelné, by muselo být se zpětnou účinností prominuto.

Vzhledem k tomu, že v každé ze 16 německých spolkových zemí je potenciálně potřeba řešit mnoho případů, ty, od kterých se očekává, že se vypořádají s touto monumentální administrativní bolestí hlavy, se odsouvají.

Kolik práce navíc to bude znamenat pro soudnictví, v současnosti závisí na tom, koho se zeptáte.

Podle analýzy The Deutsche Richterzeitung, respektovaného německého právního a politického časopisu, by to vedlo k tomu, že by bylo nutné zpětně prověřit více než 210 000 trestních spisů po celé zemi, včetně 7 000 případů v Sasku, 5 000 v Sasku-Anhaltsku a 4 500 v Durynsku.

Ministerstvo zdravotnictví tato čísla odsunulo a navrhlo, že počet složitých zákroků, které se prověřují v krátké době, by činil pouze 7 500 v celé zemi a že návrh zákona každoročně odstraní desítky tisíc trestných činů.

Alternativní analýza LEAP Germany (Law Enforcement Against Prohibition) naznačuje, že „nařízení o amnestii“ by se uskutečnilo pouze na žádost dotyčné osoby a vstoupí v platnost až o rok později.

„Mnoho práce se zdá být možné, ale na druhou stranu dojde také k výrazné úlevě pro policii i justici díky eliminaci majetkové trestné činnosti (kolem 90 000 spotřebitelských trestných činů za půl roku).

Okamžité přerušení probíhajících soudních řízení souvisejících se zákonem by navíc vedlo k „okamžité významné úlevě“.

BEN STEVENS

---