Když se řekne kanabinoid, většině lidí se vybaví zkratky CBD a THC. Nedávno k nim přibyl také HHC neboli hexahydrokanabinol, který získává na popularitě zejména jako prostředek k relaxaci a uvolnění svalstva.

Hexahydrokanabinol čili HHC je de facto příbuzný THC (tetrahydrokanabinol) a vyskytuje se přirozeně v rostlinách konopí; bohužel ale v tak malém množství, že je jeho extrakce prozatím příliš nákladná a na komerční výrobu to nejméně dalších několik let nevypadá. Vědci se tedy ještě chvíli musejí spoléhat na tzv. laboratorní syntézu neboli konverzi jednoho druhu kanabinoidu na jiný změnou pořadí molekul.

Jak moc nové je „nové“

Okolo HHC se houfně objevuje přívlastek „nový“ nebo „neznámý“, pravda je ale taková, že o nic nového ve skutečnosti nejde. Polosyntetickou sloučeninu poprvé objevil chemik Roger Adams ve 40. letech 20. století, když ji extrahoval procesem zvaným hydrogenace. „Adams přidal k látce zvané delta-9 THC, primární psychoaktivní sloučenině konopí, dvě molekuly vodíku, a přeměnil tak THC na HHC,“ uvádí článek na webu Way of Leaf. Celý proces syntézy popsal v patentovém dokumentu z roku 1947, který pojmenoval „Marihuana Active Compounds“.

Zatímco Adams získal HHC z původního THC, dnes jej lze syntetizovat také ze specifičtějších kanabinoidů, jako je delta-8 THC, jak potvrzuje Roger Brown, prezident a zakladatel ACS Laboratory, laboratoře pro testování konopí THC a CBD (kanabidiol) se sídlem na Floridě. Brown také dodává, že použití hydrogenace k syntéze konopné sloučeniny bylo od Adamse velice prozíravé, protože tím HHC stabilizoval. Podle chemika Marka Scialdonea hydrogenace „zlepšuje stabilitu a odolnost vůči termooxidačnímu rozkladu, což znamená, že HHC lze déle uchovávat, neboť je méně náchylný k poškození způsobenému UV světlem a teplem“.

Hydrogenace – královna syntéz

Proč proces hydrogenace vědce tolik zajímá? Na to se pokoušela najít odpověď Adriana Ruscittová a přišla se zajímavými informacemi. „Výzkumníci se domnívají, že se HHC přirozeně vyskytuje v konopí; sice ve stopovém množství, ale přece. To však žádný recenzovaný výzkum zatím neprokázal, a proto  se všechny HHC v současné době získávají přeměnou THC, případně jiným syntetickým procesem zahrnujícím hydrogenaci.“

HHC se syntetizuje pomocí hydrogenačního procesu, který vyžaduje přidání vodíku a použití kovového katalyzátoru (např. palladia), vysvětluje Greg Gerdeman, spoluzakladatel NASHCX (Nashville Commodities Exchange) a výzkumník v oblasti konopí. Allison Justiceová, generální ředitelka společnosti vyvážející konopí, dodává, že stejný proces hydrogenace se používá např. k výrobě margarínu, běžné náhražky másla.

„Když je rostlinný olej hydrogenován, stává se z něj margarín,“ říká. „Jde o proces, který se používá ke zhotovení produktů, které denně konzumujeme.“ Pro ty, co nemají adekvátní kvalifikaci a správné vybavení, může ale být hydrogenace dokonce nebezpečná. „Katalyzátory jsou pyroforické, to znamená, že se za určitých podmínek snadno vznítí.“ Při zpracování HHC může jednoduše dojít k výbuchu.

Naděje na lepší zdraví?

Kontroverzní, nebo ne – HHC se zkoumá zejména kvůli potenciálnímu vlivu na lidské zdraví. Kdo by nechtěl být výkonnější, efektivnější, soustředěnější a celkově dokonalejší? Kanabinoidy tyto benefity „zaručují“, je nicméně záhodno podívat se na ně blíže. Odborníci z webu lakerlutznews.com říkají: „Předpokládáme, že HHC ulevuje od bolesti a má protizánětlivé a antidepresivní účinky. Podle některých zdrojů je také neuroprotektivní, což je zajímavé zejména pro pacienty s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.“

Komerčnímu využití HHC ale stále brání nedostatek adekvátních vědeckých důkazů, které by potvrdily jeho skoro až grandiózní pozitiva. Vzhledem k minimu průkazných studií je nutné zkonstatovat, že účinky kanabinoidu HHC jsou doposud považovány za neoficiální. Onen střípek výzkumů totiž také nehovoří úplně jednoznačně. 

Jen krysy, ne lidi

Nejstarší studie z roku 1977 testovala HHC na krysách. Vědci tenkrát zjistili, že by kanabinoid mohl mít vlastnosti podobné některým narkotickým lékům proti bolesti, ale nikdy na to nebyla provedena adekvátní studie na lidech. Další výzkum z roku 2007 testoval deriváty HHC na myších a zjistil, že prodlužují dobu spánku o 80 až 700 procent. Výzkumníci k tomu napsali: „Kanabinoid HHC vykazuje u myší účinky podobné delta 9-THC, ovšem se slabšími farmakologickými účinky.“

Studie z roku 2011 zkoumala analogy HHC (konkrétně LYR-7 a LYR-8) a přišla s výsledkem, že by sloučeniny mohly potenciálně inhibovat růst rakovinotvorných buněk a angiogenezi, což je hlavní krok při tvorbě nádorů. Další výzkum zveřejněný v roce 2010 odhalil, že účinky HHC přetrvávaly u potkanů mnohem déle než při použití kterýchkoli jiných kanabinoidů, čehož by se dalo v budoucnu využít při designování léčiv. Celkově ale neexistuje nic, co by dokazovalo, že HHC skutečně přináší výhody tak, jak je uvádějí výrobci, a je to zejména proto, že nemáme relevantní výsledky z pokusů na lidech.

Výhody, opravdu?

Kromě toho, že má prý potenciál tišit bolest, zvládá HHC podle výrobců také ulevovat od úzkosti, podpořit euforii a relaxaci, spustit mozkovou a tělesnou intoxikaci, bojovat se zánětem, zmírnit nevolnost a zvracení i zlepšit spánek. „Pokud je alespoň z osmdesáti procent tak účinný jako delta 9-THC, měli by s ním jedinci s nízkou tolerancí k THC zacházet opatrně. Neměli by přijímat více než tři až pět miligramů denně, protože pak může přijít něco jako ‚předávkování‘,“ upozorňují lékaři. 

V češtině to nazýváme „předávkování“, v angličtině se tomuto stavu říká „Get You High“. Odborníci poukazují na to, že HHC může způsobit intoxikaci, i když ne na stejné úrovni jako delta 9-THC nacházející se v marihuaně. Ti, kteří HHC vyzkoušeli, potvrdili účinky podobné THC, a to včetně euforie a změněného sluchového a zrakového vnímání a kognitivních funkcí. Někteří však tvrdí, že se po HHC cítí nabití energií a bystřejší.

Komerční rizika

Na rozdíl od výzkumů potvrzujících účinky HHC, kterých je stále poskrovnu, studií o jeho možném nebezpečí přibývá. Vědci si uvědomují rizika spojená s komerční dostupností kanabinoidů. Jejich konzumace nepodléhá lékařskému dohledu, přičemž tzv. intoxikační kanabinoidy (konopí) mohou způsobovat závažné problémy. Například když je žena užívá v těhotenství, může dojít ke snížení porodní hmotnosti dítěte.

Dále se zvyšuje riziko „ospalosti za volantem“ a s tím související dopravní nehody, nadužívání (zejména u dospívajících), negativních dopadů na vztahy a produktivitu doma, v práci nebo ve škole a závratí při vstávání. S HHC také souvisí zvyšující se riziko omdlení a pádu a větší riziko duševních onemocnění u senzitivních jedinců. Odborníci varují před vdechováním výparů z konopí, poněvadž existují důkazy o poškození plic u lidí, co šlukovali.

Dokonce i Úřad pro kontrolu léčiv, jenž HHC ve formě slabých medikamentů povolil, zdůrazňuje některé vedlejší účinky jako průjem, ospalost, známky abnormální funkce jater a negativní lékové interakce. To všechno ale vesměs platí pro přípravky tzv. volně prodejné, které v drtivé většině případů nejsou Úřadem oficiálně schváleny.

„Možná ani nevíte, co přesně produkt obsahuje. V roce 2017 vědci podrobili na osmdesát online prodávaných CBD produktů detailní analýze a zjistili, že více než čtyřicet procent z nich obsahuje větší než uvedené množství účinné látky a dalších pětadvacet procent menší než uvedené množství,“ vysvětluje adiktolog Jiries Meehan-Atrash a dodává, že to konzumenty mate.

Nové v Evropě

Kanabinoidy HHC pocházející z konopí se stihly v USA zpopularizovat v takové míře, že je chtějí vyzkoušet i zaoceánské státy, a to proto, že na rozdíl od THC nejsou uvedeny v Zákoně o kontrolovaných látkách. Globálně uznávaná Jednotná úmluva z roku 1961 zatím tuto kategorii kanabinoidů neupravila, protože je na trhu poměrně nová.

„Poptávka po kanabinoidech pocházejících z konopí je atraktivní také pro evropské spotřebitele, kteří si chtějí účinky marihuany vyzkoušet legálně nebo v tzv. šedé zóně zákona, protože žádná evropská země doposud prodej marihuany dospělým nelegalizovala,“ objasňuje časopis Forbes.

Zatímco zpočátku byl fenomén HCC omezen jen na Spojené státy americké, nejnovější zpráva Evropského úřadu pro kontrolu léčiv (EMCDDA) potvrzuje, že HHC získává na popularitě také v Evropě. Dostupnost HHC v EU byla oficiálně potvrzena v květnu 2022, přičemž tyto produkty byly uvedeny na trh jako „legální alternativa ke konopným a THC produktům“, a to v různých formách od sprejů po tinktury, oleje, náplně do dýmek a poživatiny.

K 31. březnu 2023 byla HHC identifikována ve dvaceti členských státech EU a také v Norsku a Švýcarsku, které nejsou členy EU. Finsko však hned v dubnu produkty HHC zakázalo a stáhlo z trhu, přičemž Švédsko jej brzy následovalo. Konopné produkty s nízkým obsahem THC a obsahující HHC se nyní uvádějí do prodeje v různých atraktivních a pestrobarevných provedeních. Některé z nich mají dokonce nálepku „není určeno pro lidskou spotřebu“, jiné se ale zatím stále prodávají bez jakéhokoli označení. 

EMCDDA zdůrazňuje, že konopné produkty s nízkým obsahem THC a HHC vypadají a voní jako (nelegální) marihuana, a prodejci už toho stihli využít. „Ačkoli máme k dispozici omezené informace, kazuistiky z evropských zemí naznačují, že prodejci už stihli HHC začít prodávat jako nelegální konopí.“ 

Nesčetně forem

Už jen letmé rozhlédnutí se po internetu vám „vyplivne“ spoustu různých forem produktů HHC. Prodejci nabízejí „lampičky“ naplněné HHC olejem, případně žvýkací bonbony. Méně obvyklé, nicméně dostupné, jsou jednorázové HHC tinktury pro orální konzumaci a koncentráty pro potírání. Opravdovou zvláštností je tzv. HHC květina, což je konopný květ potažený nebo napuštěný touto látkou. HHC „gumoví medvídci“ jsou nejoblíbenější formou mezi spotřebiteli i konzumenty. Prodejci lákají sloganem: „Nezáleží na tom, zda si do úst vhodíte jeden nebo dva bonbony, pokaždé pocítíte příjemnou relaxaci a navíc zaženete i chuť na sladké.“ Nástup účinku ale trvá zhruba dvě hodiny, než gumídek projde trávicím traktem.

 Dominika Veselá