Tomáš Mikula a Jiří Velechovský se zhruba před rokem rozhodli pustit do pěstování konopí. V té době toho ještě česká legislativa příliš neumožňovala, na podzim však došlo ke změně podmínek a konopnému byznysu se otevřely dveře. Pod značkou SensiQure se tak ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou snaží za pomoci výzkumů, dat a moderních technologií pěstovat vysoce kvalitní produkt, který by se dal v budoucnu použít nejen k léčebným účelům. V rozhovoru pro Euro.cz oba zakladatelé popisují, jaké byly jejich první byznysové kroky, zda se Česko může stát v tomto odvětví velmocí, s jakými odběrateli chtějí navazovat spolupráci a kolik milionů korun přinesou plánované sklizně.

Kdy vás napadlo vrhnout se do pěstování konopí?

T.M.: Zhruba před 13 měsíci, kdy jsme se náhodou potkali na jednom večírku. Já jsem tehdy hledal další projekt, do kterého se pustit, a Jiří říkal, že dodělává doktorát z pěstování lékařského konopí. To mě zaujalo, protože jsem se předtím věnoval hydroponickým systémům zavlažování a viděl jsem v tom možné propojení. Brzy nám došlo, že si rozumíme po pracovní i lidské stránce a začali jsme plánovat. Z dřívějška jsem měl připravené byznys modely na pěstování rajčat a bylinek, ale zjistil jsem, že se to moc nevyplatí. Takže v tomhle případě bylo potřeba hodně vážit náklady, investice, zjišťovat co nejvíc informací o tom, co je k rozjezdu potřeba, jestli pěstování konopí dává smysl. Výsledkem toho asi tříměsíčního procesu bylo, že s tím začneme. Od března 2021 jsme tedy hledali investory.

J.V.: Já se konopím zabývám osm let, několik let ho studuji. U svých graduálních prací jsem se věnoval technickému konopí, a když jsem se pak rozhodoval, co dál, vydal jsem se cestou udělat si doktorát a rozšířit si na ČZU licenci na to, řekněme ,vostrý‘ konopí pro výzkumné účely, které má vysoký obsah THC, takže je všude ilegální. Díky tomu jsem dostal jedinečnou příležitost podílet se na projektování a designování pěstírny, kde se odehrávají veškeré univerzitní výzkumy. Řekl bych, že jde o unikátní prostor, minimálně v Česku, ne-li v celé Evropě.

Jak nákladné je rozjet takhle specifický byznys založený na výzkumu, datech a technologiích?

T.M.: V první řadě musím zmínit, že máme uzavřenou smlouvu o spolupráci s ČZU, finančně nám sice nepomáhá, s tím výzkumem ale ano. Dělat to správně vůbec nemusí znamenat, že to bude dražší. V počátečních nákladech, než spustíme pěstírnu, nás to bude stát zhruba 12 milionů korun, pak už si ale dovolím tvrdit, že provoz bude levnější, než když to někdo začne dělat za třetinu té částky v nějakých špatných podmínkách. Sázíme na kvalitu a stabilitu produktu, takže silné sklizně, a tím pádem nevyhozené peníze oknem. Prvotní náklady tedy jsou vyšší, ale v rámci pár let se nám to vyrovná. Čtyři měsíce jsme sháněli vhodné prostory, takže nás vlastně nejvíc stál asi tenhle čas.

V čem vlastně spočívají ony ,netušené možnosti‘, o kterých se v souvislosti s konopím často mluví?

J.V.: Dá se zpracovávat od kořene, stonku, listů, až po tu nejpopulárnější část – květy. A ty jsou i pro nás hlavní. Ty ,netušené možnosti‘ jsou vlastně už dlouho známé, teď se spíš znovu objevují a nachází místo mezi lékaři a pacienty. Kanabinoidy mají v terapii opravdu široké spektrum využití.

T.M.: My se ale soustředíme na to pěstování. Jsme dobří zemědělci, kteří se snaží propojit vědu a technologie, a z toho vzniká náš produkt, ale k těm léčivým schopnostem konopí bychom se neradi vyjadřovali, protože to vážně není náš obor. Začali jsme ale hodně spolupracovat s lékařem Rodionem Schwarzem, který je expert na tento aspekt, takže to je spíš otázka na něj.

Rozumím, co tedy dvojí kvalita konopí? To už je předmětem vašeho zájmu a na toto téma kladete velký důraz …

T.M.: Nejdřív je potřeba si uvědomit, v jakých podmínkách se tu technické konopí historicky pěstovalo, a koneckonců pěstuje dodnes. Většinou to vznikalo v takové šedé, pološedé zóně. Většina vypěstovaného konopí na našem trhu pochází z dříve nelegálních pěstíren, které se po legalizaci CBD staly legální, jenže vlastně pořád nesplňují žádné normy a předpisy.

J.V.: Zároveň bychom ale nechtěli házet všechny pěstitele technického CBD konopí do jednoho pytle a označovat je za ilegální. Ale je fakt, že ten segment se rodil v podmínkách, kdy to vážně nebylo legální, takže se logicky pěstovalo někde ve sklepích a odlehlých prostorech. Šlo o to nebýt na očích, protože by vás za to zavřeli. Tomu ale odpovídala úroveň vybavení a podmínky, ve kterých pak vznikal nekvalitní produkt. A teď už je těžké změnit ten mindset pěstitelů, aby to dělali pořádně, když bez problémů můžou. Radši vezmou starou fabriku nebo sklad – v lepším případě ho nějak uzpůsobí, v horším vůbec – a začnou tam pěstovat konopí, které toho sice opravdu hodně snese, ale ty toxické látky a všechny škodliviny v něm zůstanou. My se bavíme tím, když lidé tvrdí, že konopí užívají kvůli svému zdraví, ale ve skutečnosti si tím můžou dlouhodobě škodit, protože užívají nekvalitní produkt.

To se ale bavíme o technickém CBD konopí. Jak je to s tím lékařským?

J.V.: Tam je to jasně dané. Řeč je o léčivu, které má být vstupní surovinou pro lékové preparáty. S tím se pojí jasná pravidla a striktní podmínky – spousta materiálů, školení personálu, hygiena, vybavení pěstírny, …

T.M.: Naším cílem je, aby to prostředí bylo čisté a skutečně indoor. Hodně lidí tvrdí, že pěstuje indoor, ale vlastně tím myslí jen pod střechou. Pěstební proces velmi ovlivňuje venkovní prostředí – když prší, když je pylová sezona, výskyt škůdců, to všechno se dostane dovnitř. K nám proudí jen venkovní vzduch, který filtrujeme, připravíme si ho, a ať už je venku jakkoliv, tak vevnitř má vždycky ty stejné parametry. Když to neděláte pořádně, tak vám půlka úrody zplesniví. Ty zkažené palice se vyhodí, ale zbytek se prodává. Jenže to už je kontaminovaná celá sklizeň. My chceme dělat rozbory, kde zachytíme všemožné škůdce a škodliviny, aby to bylo opravdu čisté a mohlo se s tím léčit.

Zmínili jste mindset pěstitelů, pak je tu ale ještě společenský postoj vůči konopí. Setkali jste se někdy s předsudky, třeba ze strany potenciálních investorů?

J.V.: Od začátku se distancujeme od jakéhokoliv pokoutného pěstování a prezentujeme se jako projekt, který za sebou má vzdělání, zkušenosti, univerzitu, výzkumy. Že se nechceme vydat rychlou cestou vydělání peněz na něčem, co se teď zlegalizovalo, ale zakládáme si u toho na vědě, datech a hlavně kvalitě. Takže potom, co si tohle lidi vyslechli, s tím neměli problém. Na druhou stranu, v minulosti jsem měl na hlavě dredy, takže jsem se setkával s těmi předsudky.

T.M.: Každopádně Jiřího blízké okolí to má už dlouho zažité, já jsem se ale obával, co na to řekne moje okolí, protože dříve jsem se spíš věnoval energetickým projektům spojeným s urbanizací, softwarům, technologiím, a najednou jsem skočil do konopí. Ale hodně mě překvapilo, že nikdo na to neměl negativní pohled. I při hledání prostor, kde pěstovat, nebyl problém, stačilo vysvětlit, co a jak chceme dělat.

Často slýchám věty o tom, že Česko by mohlo být konopnou velmocí. Jaký na to máte pohled?

T.M.: Určitě si musíme uvědomit, že nebudeme první. Firmy ze zemí, které už za sebou mají tu konsolidaci trhu – Izrael, Kanada, USA -, to dělají doopravdy dobře, mají silný kapitál, partnery, a dá se říct, že jsou to vítězové. Třeba německý trh pro nás bude velmi složitý. Ne, že by to bylo nereálné, ale ta cesta bude klikatá. Tady u nás v Česku, s tím přístupem, který razíme při pěstování lékařského konopí my, jsme nejspíš jediní. Na světě je pak těch velkých hráčů asi pět. Takže jestli budeme velmocí? Vstupní podmínky a technologické zázemí tu máme dobré, chytrých hlav hodně, ale oproti těm třem zmíněným zemím jsme o šest let pozadu. Já bych tedy velmoc neříkal.

J.V.: My jako Češi jsme úplně propásli tu šanci stát se velmocí v oblasti léčebného konopí a začít ho pěstovat jako první. Legislativa to ale neumožnila. S velmocí bych tedy byl taky opatrný, ale myslím, že jsme velmi dobře konkurenceschopní. Spousta lidí se tou velmocí ohání na základě toho, že se tu konopí těší velké uživatelský oblibě – ve spotřebě na hlavu jsme světovou jedničkou –, takže kdyby se tu otevřel i rekreační trh, tak se asi můžeme o něčem bavit. Ale to se netýká lékařského konopí, a navíc jsme malý trh, a to je potřeba si uvědomit.

Kdy počítáte s první sklizní a jaké výnosy si od ní zhruba slibujete?

T.M.: Nejprve začneme s pěstováním CBD konopí. Během února spustíme dvě místnosti z pěti, ve kterých uděláme první sklizně, a ty pak budeme zkoumat, sbírat z nich data, abychom věděli, jestli je vše v pořádku. V květnu plánujeme spustit všechny prostory, tedy asi 400 metrů čtverečních plochy. Potenciální výnos bude ročně z CBD produktu asi 700 kilogramů. Až začneme s lékařským konopím, tak očekáváme 1,4 tuny, protože u něj se počítá s výrazně většími výnosy než u CBD. V prvním roce čekáme tržby asi 10 milionů, po získání licence na pěstování lékařského konopí to vidíme na 50 milionů ročně.

Už máte předem domluvené nějaké odběratele vašeho produktu?

T.M.: Paradoxně se nám víc daří získávat kontakty na zahraničním trhu. Jednáme s firmou, která by nás měla dostat do lékáren v Německu. Pro Česko momentálně stavíme síť, máme poptávky, ale hodně si hlídáme, kdo je ten odběratel, co chce s tím konopným květem vlastně dělat – jestli s ním půjde do medicínského prostředí, kosmetiky a tak dále. Jednáme s Jiřím Stablou a Rodionem Schwarzem, kteří z našeho produktu budou extrahovat oleje pro léčebné účely. Pořád ale hledáme kvalitní odběratele. Slovenský trh je vlastně úplně mrtvý, a to kvůli legislativě, takže tam vůbec nekoukáme.

Teď už tedy čekáte jen na to, až získáte licenci pro pěstování léčebného konopí. Kdy k tomu dojde?

J.V.: S novou legislativou je v tom trochu zmatek. Máme hrubý rámec toho, co k získání potřebujeme. Víme, kdo se o licenci může ucházet, jaké má mít atributy pěstírna, že musíte mít potřebné vzdělání, povolení pro nakládání s léčivy a omamnými látkami. Není to tedy tak jednoduché. Zatím ale chybí prováděcí vyhlášky k novému zákonu, a tak neznáme přesné kroky, podle kterých dál postupovat. Navíc teď je v Česku pozastavené licenční řízení, takže si ještě počkáme. Ale až se to doladí, tak by ten proces měl trvat 30 dní.