/ROZHOVOR/ Vojtěch Ulman je mladý podnikatel, který se již od čtrnácti let věnuje budování vlastních projektů. Jako zakladatel Asociace za bezpečné prodejní automaty (ABPA) se od prosince loňského roku zaměřuje na takzvanou harm reduction v oblasti kanabinoidů. Pod asociaci sjednotil přes 75 procent provozovatelů prodejních kiosků s kanabinoidy v Česku.

Provozovatelé automatů patřící pod ABPU si podle něj společně nastavili přísnou seberegulaci nabízených produktů i samotného prodeje, které doposud tuzemská legislativa nijak neřeší. Jedním z kroků, které Ulman v rámci ABPA prosadil, je zavádění čteček pro ověření věku nakupujících v automatech, aby zabránil nákupu nezletilých.

V Českých Budějovicích jsou automaty spadající pod asociaci například v Tescu a u obchodního domu Prior. „Je ale možné, že tyto ještě nejsou čtečkou občanských průkazů osazeny. Členové asociace je totiž osazují postupně podle frekventovanosti a vytíženosti míst. Právě Jihočeský kraj by měl být další v pořadí a čteček se automaty jistě brzy dočkají,“ uvádí s tím, že jde v současné době o jednu z nejméně vytížených oblastí v republice.

Milníky Vojtěcha Ulmana
7 let – nákup prvních akcii (AAAauto a O2)
16 let – studium ve Virginii, USA, a prodej Magic the Gathering přes Ebay
17 let – návrat do ČR a příprava na první hypotéku, robotická soutěž
18 let – nákup a kompletní rekonstrukce bytu pouze s pomocí YouTube manuálů, následně pronájem
19 let – maturita a první firma (Autoservis)
20 let – cesta kolem světa, založení e-commerce a dropshipping firmy v USA, studium na MFF UK; po návratu založení firmy LitCBD: financování a realizace indoor pěstírny CBD v České republice
23 let – založení Asociace za bezpečné prodejní automaty (ABPA) s cílem prevence v oblasti kanabinoidů a samoregulace prodejců THC, CBD a HHC kvůli zatím neexistující legislativě

Kdy a za jakým účelem vznikla ABPA? Jak se vyvíjí její práce?

Asociace za bezpečné prodejní automaty (ABPA) sdružuje majitele prodejních automatů s konopnými produkty. V těch dnes lze zakoupit například CBD květy, CBD oleje, extrakty z kanabinoidů pro vaporizéry. Cílem asociace, kterou jsem v prosinci 2022 založil, je především takzvaná harm reduction, tedy vzdělávání veřejnosti ve správném používání těchto produktů za účelem prevence a seberegulace. V tom se Asociace ideově shoduje s vládou ČR a jejím novým akčním plánem na regulaci psychomodulačních látek. Členové ABPA se proto zavázali k přijetí etického kodexu, který nastavuje přísná pravidla a omezení toho, co a v jaké formě mohou v automatech prodávat.

Zabýváte se zejména dobrovolnou regulací výrobků s HHC, CBD v automatech. Kolik je takových distribučních míst v ČR, z toho v Jihočeském kraji? Kolik z majitelů těchto míst spadá pod asociaci?

V České republice se nachází přibližně 200 automatů, pod ABPA jich spadá na 150. Ty asociace postupně vybavuje čtečkou občanských průkazů, aby zabránila nákupu produktů nezletilými. Co se týče Jihočeského kraje, v něm se jich nachází přibližně 17. Pod ABPA jich spadá okolo 12. Nejčastěji pak v Budějovicích, tady jsou například automaty členů CBDTherapy nebo HempBox.

Z automatů spadajících pod vaši asociaci zmizel kratom. Proč?

Neprodávat kratom v automatech bez ověření věku je jeden z bodů etického kodexu, k nimž se členové ABPA zavázali v rámci etického kodexu. Stejně jako je tomu u HHC bonbonů, u kratomu může při nepoučeném užívání dojít ke konzumaci nadměrného množství, což může následně vést k nepříjemným stavům u uživatelů. V asociaci dbáme na ochranu spotřebitele, proto jsme podobným situacím chtěli předejít.

V jaké fázi je umisťování čteček občanských průkazů? Jak to bude fungovat v praxi?

Aktuálně je čtečkami občanských průkazů vybaveno přes 20 procent prodejních kiosků spadajících pod ABPA. Nově jsme také spustili pilotní testování automatu se systémem dvoufázového ověření totožnosti – ten pomocí umělé inteligence nasnímá a srovná obličej nakupujícího s použitým občanským průkazem, aby zabránil zneužití cizího dokladu totožnosti nezletilými. Další možností, která je používána třeba v Rakousku, je autentizace uživatele skrze ryze bezhotovostní platbu kreditní kartou, kde přístroj ověřuje věk jejího vlastníka.

Jaký je podle vás zásadní problém produktů s HHC, CBD – démonizování? Nedostatečná informovanost veřejnosti? Regulace? Nemáte obavy, že se tyto látky dostanou na avizovaný seznam zakázaných psychomodulačních látek?

Jsme toho názoru, že dospělí jedinci mají právo na svobodu rozhodování o tom, co chtějí užívat, a že je prodej těchto látek etický, pokud jsou řádně dodržována pravidla a předpisy. Kanabinoidy vnímáme na stejné úrovni jako alkohol či tabákové výrobky, a měly by proto podléhat regulacím – ty ale aktuálně pro HHC neexistují. Proto jsme jejich prodej konzultovali s odborníky na protidrogovou politiku i ze zdravotnictví a založili asociaci za bezpečné prodejní automaty s cílem nastavit jasná pravidla v rámci prevence, než bude tato problematika ošetřena legislativně.

S vládními odborníky se shodujeme na tom, že stejně jako u alkoholu či tabákových výrobků je i zde správnou cestou přísná regulace, nikoli prohibice – domníváme se, že by to byl nešťastný krok čelem vzad. Psychomodulační látky jsou v tomto ohledu zářným příkladem. Látky z trhu nezmizí, pouze je nahradí jiné a přesunou se na černý trh. A to nechce nikdo z nás. Proto jsme pro povolení prodeje v automatech v rámci psychomodulačních látek za určitých podmínek, jako je právě čtečka věku, eventuálně licence jako v případě CBD, jasně daná selekce produktů, testování na těžké kovy a plísně či třeba pravidla vizuální podoby obalových materiálů zboží. Tyto kroky dobrovolně přijali všichni členové ABPA v rámci seberegulace, než budou ošetřeny legislativně.

Jak vysoké jsou náklady s umisťováním čteček na automaty? Chováte se zodpovědně, i když je volný prodej v budoucnu nejistý. Myslíte, že jde o vratnou investici, vyplatí se to?

Naším cílem je v prvé řadě takzvaná harm reduction, tedy vzdělávání veřejnosti ve správném používání těchto produktů za účelem prevence a seberegulace. Bylo nám od začátku jasné, že legislativní zakotvení nových kanabinoidů je běh na dlouhou trať. Právě proto jsme si v rámci asociace nastavili přísná pravidla, abychom nejen ukázali, že prodávat lze eticky a bezpečně, ale že i jako provozovatelé automatů cítíme zodpovědnost za bezpečí našich zákazníků. Osadit kiosky čtečkami občanek, testování produktů na plísně a těžké kovy i další kroky, které jsme v rámci seberegulace zavedli, jsou rozhodně velkým výdajem z naší strany, který po nás není nijak vyžadován. Pokud by nakonec došlo k zákazu HHC, znamenalo by to pro nás značnou finanční ztrátu v řádu milionů korun – právě etická stránka a harm reduction jsou ale pro nás důležitější. A někdo jít příkladem musí.

Dodáte ještě něco zásadního? Fakta, která by měla zaznít?

Myslím, že je ve společnosti velmi zkreslené a jednostranné vnímání psychomodulačních látek. Zatímco na kanabinoidy a jiné substance se lidé standardně dívají mezi prsty a odsuzují je, návykové látky jako alkohol či tabák bereme jako společenskou samozřejmost. Přitom podle souhrnné zprávy o závislostech v ČR z roku 2022, kterou vydal Úřad vlády, je ročně hospitalizováno pro úraz pod vlivem návykových látek přibližně 14 až 15 tisíc osob ročně – v naprosté většině ale pod vlivem alkoholu. Pro srovnání – pod vlivem nelegálních drog (kam v této analýze spadají i kanabinoidy) je ročně evidováno asi 260 úrazů. Ročně je hlášeno 4,5 tisíce nehod pod vlivem alkoholu a asi 300 nehod pod vlivem nelegálních drog.

Výdaje VZP na léčbu poruch
Za období 2018–2021 byla získána data týkající se výdajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na péči v oblasti závislostního chování. Náklady na léčbu poruch spojených s užíváním návykových látek dosahovaly v r. 2021 celkem 1 134 mil. Kč, z toho 3,1 mil. Kč tvořila léčba poruch spojených s užíváním tabáku, 735,4 mil. Kč s užíváním alkoholu, 32,2 mil. Kč s užíváním sedativ/hypnotik a 363,1 mil. Kč s užíváním nelegálních drog

Míra užívání drogy vs alkohol
Nelegální drogu užilo alespoň jednou v životě 27,2 % obecné populace ve věku 15+ let (35,7 % mužů a 19,1 % žen). Nejčastěji šlo o konopné látky – v životě je zkusilo celkem 23,8 % dotázaných (31,8 % mužů a 16,2 % žen) starších 15 let. Oproti tomu u stejného vzorku podle F2F části Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 konzumovalo alkohol v posledních 12 měsících celkem 80,1 % respondentů (88,0 % mužů a 72,5 % žen). Kouří přibližně třetina dospělé české populace (30–34 %), dvakrát více mužů (přes 40 %) než žen (přibližně 20 %), přibližně 20 % dospělé populace kouří denně. Míra denního kouření je nižší v populaci ve věku 15–24 let a 65+ let (cca 15 %). Muži nejčastěji kouří 15–24 klasických cigaret denně, ženy 5–9 cigaret denně.

Úmrtnost
Ročně na nemoci způsobené kouřením zemře 16–18 tis. lidí, což je přibližně pětina úmrtí v ČR a 50 osob denně. Kouření lze přičíst přibližně 80 % případů rakoviny plic a chronické obstrukční plicní nemoc

Zdroj: Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2022 – Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, dostupné online ZDE.

Autor: Lenka Pospíšilová