Téma CBD, HHC a kratom má v Česku od letošního jara své místo nejen v mediálním prostoru, je také předmětem jednání vlády. Trio látek se zatím legislativně řadí mezi suvenýry, ale intenzivně bojuje za změnu. Zmiňované CBD na českém trhu působí už od roku 2014, kdy byla povolena extrakce zelených částí technického konopí (pěstované speciálně pro průmyslové nebo lékařské použití – pozn.redakce) na základě licence.

To se změnilo v období let 2019 až 2021, kdy ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví změnily své postoje. Státní zemědělská a potravinářská inspekce začala selektivně řešit některé prodejce a jednotlivé produkty stáhla z trhu. Loni pak vzešla v platnost novela zákona, která říká, že k nakládání s produkty do jednoho procenta THC není nutné povolení a lze látku využít například pro potravinářské účely. Letos na jaře ministerstvo zemědělství na základě pochybností o bezpečnosti výrobků s obsahem CBD začalo plánovat zákaz.

Žádné negativní účinky
Momentálně se však CBD stále porovnává a řeší v souvislosti s kratomem a HHC, na rozdíl od nich však nemá žádné negativní účinky. „V současnosti je ve hře návrh novely zákona o omamných látkách zvaných psychomodulační látky. Ten původně nebyl určen k regulaci výrobků z technického konopí, ale látek s psychoaktivními účinky a nízkým závislostním potenciálem. Konopné výrobky nejsou kompatibilní se zamýšlenou regulací, která je pro jejich prodej nastavena extrémně přísně,“ vysvětluje prezidentka Českého konopného klastru CzecHemp Hana Gabrielová.

Klastr je sdružení, které spolupracuje například s univerzitami. Podle Gabrielové je důležité rozpoznávat rozdíl mezi tradičními potravinami z rostliny konopí seté a mezi takzvanými novými potravinami. Podle ministerstva zemědělství je totiž hlavním argumentem pro zákaz CBD to, že se jedná o takzvanou novou potravinu. To znamená, že se nejedná o potravinu, která byla v členských státech Evropské unie běžně konzumována před květnem 1997. „Extrakty z konopí obsahující přirozeně se vyskytující kanabinoidy byly povoleny v EU prodávat jako tradiční potraviny až do roku 2019, než došlo ke změně katalogu nových potravin. Naopak izolát, tedy vysoce čištěná látka, nebo obohacený extrakt se považují za nové potraviny,“ konstatuje ředitelka Evropské asociace technického konopí (EIHA) Lorenza Romanesová.

Mezi tradiční potraviny se řadí například konopné semeno a výrobky z něj, jako je olej, mouka či protein, pak listy z konopí pro přípravu vodních výluhů a podobně. Nové potraviny jsou právě například látky, které v rostlině sice identifikujeme, ale pro trh jsou vyráběny průmyslově úpravou z jiných kanabinoidů. Tak známe například zmiňované HHC.

Výzva k diskusi
Český konopný klastr proto vyzval ministerstvo zemědělství k odborné diskusi a zaslal mu podklady pro kvalifikované rozhodnutí ohledně budoucnosti tradičních konopných extraktů s obsahem CBD na českém trhu. „Aby se trh s konopnými produkty řídil jasnými a předem předvídatelnými pravidly, předložili jsme konkrétní návrh klasifikace produktů z technického konopí, kdy se v případě CBD extraktů jedná o tradiční potraviny, nikoli o látky s psychoaktivním účinkem či riziky návykové látky,“ říká člen klastru Libor Duba.

CBD produkty jsou považovány za přírodní alternativu pro sebepéči a normální zdravotní stav. Kupující je vyhledávají pro úlevu od každodenních obtíží, jako je stres, nespavost, nervozita či problémy s psychikou a trémou. Pro rekreační konzumenty nejsou produkty atraktivní, protože nemají požadovaný psychoaktivní účinek. Rekreačnímu trhu dominují semisyntetické kanabinoidy, jako je již zmíněné HHC a THCP. Cílová skupina navíc výrazně stárne. Produkty jsou vyhledávané zejména mezi seniory.

Legalizace CBD a určitá regulace by chránily spotřebitele, nastala by kontrola dodržování předpisů a kvót. Pro zemědělce by to znamenalo značnou inovaci, jelikož jde o nejvýnosnější způsob zpracování technického konopí. Klastr navíc navrhuje, aby výrobky určené pro inhalaci spadaly přednostně do kategorie bylinných výrobků ke kouření.